Co pro tebe znamenají tradice?
Možná nostalgii po době, kterou jsem nezažil. Zároveň hledám v těch tradičních událostech jako je masopust dnešní dobu a lidi, kteří se sami stylizují do nějakých fantaskních postav, a to už bez těch starých vztahů a souvislostí.
Nejdůležitější je tedy člověk, stále stejný, jen ve změněných kulisách…
Co tě baví na reportážní fotce?
Je bezprostřednější a přirozenější než inscenovaná fotka. Snažím se spíš fotit reportážní portréty než reportáž. Ve své tvorbě se zaměřuji na portréty a v tomto volnějším dokumentárním stylu portrétů se snažím zachytit bezprostřednost bez jakéhokoliv mého zásahu. Tento soubor fotografií pak vytváří protipól mé ateliérové tvorby.
Kdy jsi byl poprvé na masopustu?
V roce 2012.
A kdo tě pozval na masopust v Roztokách u Prahy? Máš nějaký vztah k té lokalitě?
Poprvé jsem šel náhodou kolem, když se tam masopust odehrával. Bydlím nedaleko, takže je mi to prostředí blízké.
V jaké fotíš masce?
Já jsem tam vždycky ve stejné masce. Před lety jsem našel starý zelený vojenský kabát, ke kterému mě napadlo si nabílo nalíčit obličej, abych působil jako mrtvola. Maska mrtvého vojáka mi dává jistou míru anonymity a neomezuje mě při focení.
Jaká maškara tě zaujala nejvíc?
Moc se mi líbili Indiáni, ale i jiné. Bylo vidět kolik práce místní jednotlivým maskám věnovali. Baví mě fotit lidi, kteří svou maskou dotvářejí a možná trochu odhalují svůj charakter.
Za co půjdeš příští rok?
Zase za mrtvého vojáka.
Více z tvorby Jana Fauknera najdete tady.
Danuše Siering
