Ivan Bartoš. Zdroj: Pirati.cz
Niklas Zimmermann ve svém komentáři pro prestižní německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung (F.A.Z.) píše, že se český premiér Andrej Babiš vždy považoval za kapitána politicky problémových vod této doby. Po svém koronavirovém krizovém managementu, který se zcela vymkl kontrole, se ovšem podle Zimmermanna může stát, že po říjnových parlamentních volbách bude muset skončit.
Opozice má šanci nahradit Babiše
Německý novinář vychází z předvolebních průzkumů. Babiš podle voličských preferencí Čechů v současné době čelí útoku Pirátů, kteří jdou do voleb v koalici se Starosty. Podle průzkumu agentury Kantar chce 34 % Čechů hlasovat pro volební koalici tvořenou Pirátskou stranou a uskupením STAN. Pouze 22 % respondentů by volilo ANO s předsedou Babišem. Piráty a Starosty vidí s 27,5 % hlasů před ANO s 24,5 % také průzkum agentury Median.
Jelikož v obou zmiňovaných průzkumech chce zhruba 17 % Čechů volit středopravou alianci SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), což je také opozice, tak se podle Zimermanna zdá, že většina liberálních a konzervativních stran je poprvé po mnoha letech v české sněmovně možná. Sociální demokraté podle politologů totiž napotřetí s Babišem do koalice kvůli nynější účasti v nepříliš úspěšné vládě už nepůjdou, tedy pokud by se vůbec dostali do parlamentu.
Bartoš očima Němců
Ivan Bartoš, 41letý „pirát“ s dredy po ramena a doktorátem z informatiky, podle Zimmermanna zjevně do sídla vlády na břehu Vltavy chce. Předseda Pirátské strany vede opoziční alianci, která se podle komentátora nachází v progresivně-liberálním středu politického spektra v Česku. Dříve se k Němcům dostávaly kritické poznámky Bartoše o českém členství v NATO.
Poté, co Piráti poprvé vstoupili do parlamentu, to však šéf Pirátů rychle uvedl na pravou míru. Již v roce 2017 to byli hlavně voliči střední třídy, kteří přeběhli k Pirátské straně, která se z hlediska zahraniční politiky orientovala na Brusel a Washington a ne na Moskvu a Peking.
Richterová: Chceme měnit zemi
Piráti chtějí podle Zimmermanna zásadně změnit českou politiku. Místopředsedkyně strany Olga Richterová pro F.A.Z. řekla: „Problémem politiků je jejich přetížení.“ Pokud kumulují funkce, ztratí soustředěnost.
Olga Richterová hovořila o svých vlastních zkušenostech s „místními malými mafiány“ ve své rezidenční čtvrti v Praze, kteří například veřejnosti bránili v přístupu na jednání zastupitelstva. „Na začátku jsem chtěla změnit své bezprostřední okolí,” uvádí 36letá politička, překladatelka a lingvistka. Piráti nyní podle ní chtějí svým přístupem změnit celou zemi. „Zaměřujeme se na fakta, data a na důkladnou práci.“
Země Zemanových voličů?
Na tomto místě se ovšem Zimmermann docela výstižně ptá: „Může mantra odborných znalostí fungovat v zemi, která si dvakrát zvolila za prezidenta populistu Zemana?“ Brněnský politolog Vlastimil Havlík si podle F.A.Z. myslí, že stoprocentně může. Mezi Čechy podle něho panuje velká nespokojenost s tradičními politickými stranami a je zde velká poptávka po něčem novém.
„Protipolitickou vizi“ nakonec velmi úspěšně prodal i podnikatel Babiš. Ale kvůli střetu zájmů mezi politiky a jeho společnostmi existují velké pochybnosti o tom, zda se multimiliardář věnuje výhradně veřejnému dobru. I když má progresivní aliance Pirátů a Starostů ve výzkumech náskok před další opoziční aliancí Spolu, do voleb se toho může ještě hodně stát, připomíná komentátor.
Varování z ODS
SPOLU, tedy aliance tří výše zmíněných středopravých stran, je podle Zimmermanna samozřejmě zatížena skutečností, že se skládá z politických subjektů, které se již ve vládách objevily. ODS se prý obává vyhlídky na vstup do vlády s Piráty jako novým a mladším partnerem.
Bývalý ministr hospodářství a nynější jihočeský hejtman za ODS Martin Kuba nedávno varoval před „extrémně levicovými myšlenkami“ Pirátů, kteří patří v europarlamentu k zeleným stranám.
Rostoucího významu Pirátů v české politice si mimo jiné všímá i německý magazín Die Welt, který na Velký pátek přinesl s předsedou Ivanem Bartošem rozsáhlý rozhovor o jeho plánech. O konci Andreje Babiše na postu premiéra, který může přijít po podzimních volbách, se tedy každopádně nemluví už jen v Česku. A dokonce i v Německu už se seriózně uvažuje o tom, kdo by ho mohl nahradit.
