Jan Handl

40 článků
Přečtěte si

V Berlíně je průměrně 45 stupňů ve stínu – tak by podle Franka Schätzinga mohlo vypadat léto roku 2070

Německý autor vědeckofantastických bestsellerů Frank Schätzing hledá východiska z klimatické krize. Jeho nejnovější kniha Was, wenn wir einfach die Welt retten? (Co kdybychom prostě zachránili svět?) shrnuje dosavadní poznatky o klimatické změně. Nabízí i návody, jak se bránit horku, které dříve či později dorazí: pomalujme ulice pastelovými barvami, odrážejí sluneční světlo. Nakonec to snad ale nebude nutné, když se všichni zařídíme podle názvu knihy.
Přečtěte si

Factory v Berlíně ukazuje, jak by šlo zachránit “moravský Manchester”

Berlín a Brno vykazují odlišný přístup k industriálním památkám. Factory Berlin je výstavním projektem, na kterém si Berlíňané mohou ověřit, že spojení historie a moderního stavebnictví může fungovat. Brno naopak o významné historické budovy přichází – nyní se rozhoduje o osudu bývalé textilky Mosilana, která je součástí unikátního „moravského Manchesteru“.
Přečtěte si

Češi se zavázali dále splavňovat Labe. Je to zbytečné – po Labi se téměř nic nepřepravuje, zní z německé strany

Česká vláda v tichosti schválila dohodu s Německem o zlepšování splavnosti Labe. Otevřela se tak cesta pro stavbu děčínského plavebního stupně a mohutnému prohlubování řeky. Podle německého tisku jsou to přitom nesmyslné náklady – po Labi se dnes už téměř nic nepřepravuje a do budoucna nejde o perspektivní vodní cestu.
Přečtěte si

Deutsche Welle: Za kritickou koronavirovou situaci v Česku nemůže jen neschopná vláda, ale i obezita

V České republice zemřel na koronavirus podle metriky přepočtu na 100000 obyvatel nejvyšší počet lidí na celém světě. Deutsche Welle si všímá, že důvodem je v Česku velmi rozšířená obezita a nezdravý životní styl vůbec. Češi jsou na předních místech v žebříčcích konzumace alkoholu a kouření, mezi mladými je velmi rozšířená marihuana a většina Čechů trpí nadváhou, což je předstupeň velmi rizikové obezity.
Přečtěte si

Freie Presse: Šance pro saskou ekonomiku se nabízejí v Česku a Polsku. Firmy podepisují přeshraniční dohody

Česko a Polsko potřebujeme, píše Christoph Ulrich, šéfreportér a vedoucí redaktor pro ekonomiku a politiku listu Freie Presse. Saský regionální deník, který sídlí v Saské Kamenici nedaleko českých hranic, upozorňuje právě na důležitost přeshraniční ekonomiky. Východní sousedé hrají podle Ulricha stále důležitější roli jako obchodní partneři německé ekonomiky. Obchodní vztahy s Polskem a Českem mohou pomoci nejen saským firmám oklepat se z koronavirové krize a Němci si toho jsou vědomi.
Přečtěte si

Srovnáváme: Berlíňané se těší na novou stanici metra Museumsinsel. Pražané na celou trasu D

Nová stanice berlínské „podzemky“ Museumsinsel na trase U5 měla být do provozu původně uvedena koncem léta. Práce ale zatím váznou kvůli pandemii, stavaři, kteří pocházejí hlavně z Polska, kvůli karanténě nemají do Německa přístup. To Pražané se těší dokonce na celou trasu D, ovšem její otevření rozhodně není tak blízko, čekat budou muset minimálně do roku 2027. Zatím probíhají hlavně geologické výzkumy, které by měly být hotové už v červnu 2021.
Přečtěte si

Andrej Babiš má na post českého premiéra velkého vyzyvatele. Piráta s dredy, píše Frankfurter Allgemeine Zeitung

Komentátor německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung Niklas Zimmermann upozorňuje na fakt, že Piráty je před podzimními parlamentními volbami v Česku třeba brát vážně. Podle dosavadních průzkumů preferencí českých voličů to podle německého komentátora navíc vypadá, že by šéf Pirátské strany Ivan Bartoš mohl po volbách nahradit současného premiéra Andreje Babiše. Piráti totiž podle komentátora mají reálnou šanci sestavovat příští vládu poté, co Babiš zklamal své voliče svými přešlapy během koronavirové krize. Co od šéfa pirátské strany Němci čekají?
Přečtěte si

Komentátor Tagesspieglu: Soustředit Německou ekonomiku na Čínu? Státy V4 mají větší potenciál. Včetně rostoucího Česka

Na jaké zahraniční trhy by se Německo mělo soustředit, aby ekonomicky uspělo v časech koronakrize? Na tuto otázku v komentáři pro list Der Tagesspiegel odpovídá novinář Christoph von Marschall. „Všichni mluví o Číně, ovšem čtyři země EU na východě hrají mnohem důležitější roli při zajišťování toho, aby německá ekonomika koronavirovou krizí prošla stabilně,“ píše komentátor. Zaujala ho také zvyšující se kupní síla Čechů, kteří v tomto parametru předstihli Španěly. A samozřejmě i „česko-německá automobilová dodavatelská spolupráce“.
Přečtěte si

Srovnáváme: Jak koronavirová pandemie obohatila německý i český slovník

Do slovní zásoby Němců i Čechů se dostávají nové výrazy, které souvisejí s koronavirem. Jejich význam je někdy více než vážný, jindy jde o označení boje s tvrdou realitou, s nímž se Češi i Němci vyrovnávají s humorem sobě vlastním. Němčina má podle nezávislého zpravodajského serveru NPR oficiálně už 1 200 nových koronavirových slov. U Čechů to asi ještě nikdo spočítat nezkoušel. Nicméně hlavně Češi prokazují v novém názvosloví cit pro černý humor a legraci vůbec. Co jim ostatně jako „best in covid“ zbývá.