Vitráž Ivanky Slavíčkové za ochozem nad eskalátory.
Stanice byla uvedená do provozu se stavebním úsekem I.B v roce 1985. Karlák je trojlodní ražená stanice, která je založena 40 metrů hluboko, má délku 165 m a na povrch ústí do dvou vestibulů.
Karlák a Palačák
Jeden z nich obsluhuje Karlovo náměstí, druhý ústí až u Vltavy na Palackého náměstí. Stanici navrhli architekti Zdeněk Drobný, Lubomír Hanel, Jan Talacko, František Novotný a Aleš Moravec. A celé dílo je opravdu velkým dopravním komplexem, jenž obsluhuje značnou část území Nového Města.
Vchod do vestibulu stanice Karlovo náměstí, který se nachází pod křižovatkou.
Interiér, který prošel několika změnami, zažil povodně a rekonstrukcí prošel i v nedávné době, je jedinečný známý zejména pro svůj obklad. Obložení pilířů a stěn za kolejišti tvoří designově úžasné skleněné tvarovky Františka Víznera připomínající veliké žárovky. Podobný interiérový obklad nalezneme také ve stanici Jinonice.
Obklad – skleněné tvarovky Františka Víznera – detail.
Umění ve vestibulu
Oba vestibuly jsou vybaveny uměleckými instalacemi. Vestibul a podchod pod Palackého náměstím tvoří podélná hala s třemi výstupy na uliční úroveň, na niž navazuje chodba do Zítkových sadů.
Pohled na nástupiště stanice Karlovo náměstí s aktuální výstavou fotografií na stěnách za kolejištěm.
Vestibulu za ochozem nad eskalátory dominuje oranžově-žlutá vitráž Ivanky Slavíčkové. Ta při příchodu do stanice a vstupu na eskalátory vypadá skutečně monumentálně a snad pouze na tomto místě můžu s klidem říct, že sem, na linku B, opravdu žlutá barva patří.
Jinak se zde nachází také kruhový skleněný objekt od Jaroslava Štursy a v Zítkových sadech pítko Luboše Růžičky. Ve vestibulu také nalezneme „staré“ telefonní budky a trafiku. Po pravé straně ze směru od Zítkových sadů se také nacházejí prosklené vitríny, které jsou v posledních letech využívány jako výstavní prostory pro moderní umění.
Kruhový skleněný objekt od Jaroslava Štursy.
Kamenná mozaika Karel IV. a jeho doba od Radomíra Koláře a Františka Tesaře.
Druhému vestibulu dominuje kamenná mozaika masivních rozměrů nazvaná Karel IV. a jeho doba od Radomíra Koláře a Františka Tesaře. Tento vestibul kromě již zmíněného výstupu přímo do parku Karlova náměstí ústí také do „podloubí“ jednoho z domů. V tomto případě do domu 293, který má ve stejném podloubí vchod. Dům patří fakultě strojní a katedře kybernetiky ČVUT. Studenti a akademici tak mohou rovnou z linky B „přestupovat“ na akademickou půdu.
Vchod do vestibulu metra Karlovo náměstí z podloubí domu 293.
Další díly seriálu o pražském metru si můžete přečíst tady.
