Kutná Hora bude na konci srpna žít klasickou hudbou. Rozezní se i majestátní chrám svaté Barbory

Letních festivalů není málo a kdo chce, může o prázdninách spojit hudební záliby s objevováním nových lokalit. Kutná Hora mezi ně určitě patří. Důvodů, proč Kutnou Horu navštívit je mnoho, právem je zapsána na seznam kulturního dědictví UNESCO.

MHF Kutná Hora 2020. Foto: Alan Pejar.

Beethovenovský maraton, baroko i soudobá hudba – to je jen malá ochutnávka z programu 14. ročníku MHF Kutná Hora. Festival se řadí k nejvýznamnějším akcím komorní hudby v České republice díky svébytné dramaturgii uměleckého ředitele violoncellisty Jiřího Bárty, profesionálním výkonům přizvaných umělců a svému konání v ikonických prostorách Kutné Hory. Během MHF Kutná Hora mají posluchači možnost navštívit 16 komorních programů. 

Fenomenální Lifschitz

V letošním roce diváky čeká jak tradiční večerní program, který se koná zpravidla v Chrámu sv. Barbory, tak i podvečerní cyklus 32 klavírních sonát Ludwiga van Beethovena v mistrovské interpretaci Konstantina Lifschitze. Lifschitz zahraje zpaměti všech 32 Beethovenových sonát v průběhu osmi dnů.

Extrémně náročný program klavírista letos kromě Kutné Hory uskuteční již jen v Hongkongu a Tokiu. Tento významný umělecký počin bude rozdělen do osmi podvečerů hned od druhého do posledního festivalového dne, tedy od 22. do 29. srpna. Projekt je hodný pozornosti, protože se pravděpodobně dlouho nebude opakovat.

Jiří Bárta nazval Konstantina Lifschitze pro Kutnohorský deník vrcholným Beethovenovým interpretem: „Když jsem ho slyšel poprvé, hrál právě Beethovena. Bach a Beethoven v jeho podání, to je neskutečný zážitek,“ řekl.

Na hranici žánrů

Recitál Jiřího Bárty nazvaný 30 PRELUDIÍ proběhne 21. srpna v Kapli Božího těla v předvečer oficiálního zahájení festivalového týdne. Kromě šesti preludií z Bachových suit zazní výběr preludií Mieczysława Weinberga.

Jiří Bárta do programu zařazuje mnohdy pozapomenutá nebo málo hraná díla vedle repertoárových klasik. Tradičně propojuje a doplňuje o projekty na hranici žánrů. Letos zařadil Bachovu kantátu Ich habe genug pro sólový bas, hoboj a smyčce propojenou s epickou básní Arnošta Lustiga nazvanou Kantáta – tanec šílených.

Jana Boušková a Jiří Bárta. Foto: Alan Pajer.

Barokní hudba v kapli

Kromě autorů klasické hudební literatury v programu zazní díla zřídka uváděných autorů, letos zejména 26. srpna v rámci programu Agnus Dei. Barokní hudba bude 24. srpna rezonovat v Kapli Božího těla v programu Barocco goes to Kutná Hora, kde se mimo jiné představí theorbista Jan Krejča a flétnistka, zakladatelka souboru Collegium Marianum a odbornice na starou hudbu Jana Semerádová. 

V hudebně-lyrickém pásmu přednes Vilmy Cibulkové, Jiřího Lábuse a Viléma Udatného doprovodí soubor Barocco sempre giovanne.

Festival se stal za čtrnáct let neoddělitelnou součástí kulturního dění v regionu a těší se vysoké návštěvnosti z celé republiky i ze zahraničí.

Více o programu a prodeji vstupenek: 

www.mfkh.cz
www.facebook.com/mfkhkutnahora

Článek si můžete přečíst i v němčině.

Mohlo by vás zajímat

Dušan Martinček
Přečtěte si

Ivo Kahánek: Ticho má mnoho podob

Hostem Salónku Lucie Šilhové byl v pražské Art&Event Gallery klavírista a hudební pedagog Ivo Kahánek. Veselý interpret vážné hudby kromě jiného prozradil, že s Dvořákovým klavírním dílem je třeba zacházet jako s dobrým parfémem. Dvě tři kapky stačí. Celý flakón by nikdo nevydržel, dodal virtuos k pětihodinovému souboru skladeb,…
Přečtěte si

Česko se na rozdíl od bývalé NDR nevylidňuje. Má však podobné problémy jako SRN

Zwickau znal před pár desítkami let každý, kdo uměl najít tehdejší Německou demokratickou republiku na mapě. Tehdy víc než stodvacetitisícové město bylo totiž proslavené jako jedno ze dvou center východoněmeckého automobilového průmyslu. Město, kde se vyráběly slavné trabanty, lidová bakelitová vozítka, která měla sice mnoho odpůrců, ale jež jsou dodnes symbolem své doby.

Nejčtenější v kategorii ArtDesign