Zvyky a tradice jsou činnostmi, které nám připomínají naši historii a propojují s našimi předky. Řada z těchto činností se vytratila či transformovala do podoby, o které ani netušíme, že souvisí s kořeny našeho území. Málokdo dnes umí popsat skutečný význam Velikonoc a Vánoc, natož masopustu – období, mezi šestým lednem (Tři králové) a Popeleční středou. Ta je stanovena na středu, od které zbývá ještě čtyřicet dní do velikonočního týdne. Letos vychází na 26. února. S ní startuje období půstu, které končí Velikonocemi. Ty nás čekají vždy první víkend po prvním jarním úplňku. V roce 2020 vychází Velký pátek na 10. dubna.
Josef Lada
Ale zpět k masopustu – v jiných zemích nazývanému také jako fasching, fašank či maslenica. Jde o etapu roku, která by měla být plná veselí, zábavy, oslav a hlavně dobrého jídla a pití. Zkrátka užít si požitky života před obdobím, které je naopak o jejich odříkání – tedy před půstem. V minulosti šlo o etapu, kdy probíhalo mnoho svateb, smažily se koblihy a pořádaly se zabíjačky. Zkrátka doba spojená s tučnými jídly, které si tělo během zimy zároveň i tak trochu žádá. Jde ale zejména o oslavu plodnosti za účelem dobré hospodářské a zemědělské úrody nového roku. Říká se, že během masopustu mezi nás přicházejí také zemřelí, kteří se často schovávají mezi průvody masek, které jsou oblíbenou součástí oslav.
Nejtypičtějšími jsou masky zvířat, zejména těch, které mají největší sílu, tedy ve smyslu magie podobnosti. Setkáme se tedy vždy alespoň s jedním medvědem, kobylou, ale i s dalšími symboly plodnosti, mezi které se počítají například maska ženicha a nevěsty.
První písemné zmínky o masopustu na území Čech a Moravy pochází ze 13. století, přičemž je této tradici připisován spíše lidový charakter, i přesto, že ji s nadšením uznávaly všechny vrstvy obyvatel. Tato společensko-kulturní akce přetrvala – navzdory otřesům v období totality – až dodnes a dokonce má narůstající tendenci co do popularity. Hraje zde roli i psychologický aspekt ve smyslu vnést do poměrně potemnělého, studeného a pesimisticky působícího ledna a února trochu barev, hudby, divadla a celkového veselí.
Od roku 2010 patří české masopustní obchůzky a masky na Seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO, konkrétně jde o několik míst na Hlinecku ve Východních Čechách. Mezi nimi vyniká Veselý Kopec, který je skvělým tipem na výlet!
Z masopustu se poslední dobou stala také oblíbená obchodní záležitost. Zejména restaurace rády využívají téma pro zatraktivnění své nabídky a na vývěsních tabulích se tak objevují jitrnice a jelita, bramborové šišky, uzené maso, ovar nebo sladké koblihy. Tak ať už se vydáte do některého z takových podniků či rovnou do masopustního průvodu, počítejte s tím, že se vám nevyhne ani řízné pivo či kořalka, které k oslavám – a obzvláště k hodování – vždy neodmyslitelně patřily.
