🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Eine Bohne, die die Welt verbindet
Tradice firmy sahá až do roku 1700, kdy si v Dienerstrasse v Mnichově otevřel obchodník Christian Reitter lahůdkářství. Dnes už věhlasné jméno Dallmayr však dostal obchod s vyhlášenými delikatesami mnohem později, když ho v roce 1870 převzal Alois Dallmayr. Přestože se majitelé lahůdkářství časem měnili, název Dallmayr i adresa zůstaly a Dallmayr Delicatessenhaus je hned po slavném dómu druhou nejnavštěvovanější mnichovskou lokací. Dallmayr se časem stal jedním z největších lahůdkářských domů v Evropě. K jeho slávě přispěly kontakty s bavorským královským dvorem a německým císařským dvorem v Berlíně.
Divize kávy
V České republice si pod značkou Dallmayr vybavíme především kvalitní a lahodnou kávu. Roku 1933 pro ni specialista na kávu, tehdy pouze devatenáctiletý Konrad Werner Wille z Brém, vyhradil v mnichovském Dallmayru speciální oddělení. Koupil surovou kávu, sám ji pražil a organizoval prodej. Nejen že byl znalcem tohoto exotického nápoje, ale jako skvělý manažer vymyslel vlastní značku kávy Dallmayr Prodomo, určenou pro domácnost. Oblíbená je dodnes a divize kávy se stala nejvýznamnější položkou celého sortimentu společnosti. Kávová zrna, která společnost nabízí, pochází z plantáží v Etiopii, kde ji Wille „znovuobjevil“ pro svět. Od té doby je Dallmayr největším dovozcem kávy z Etiopie.
Může za to Amerika
Zásadní zlom přišel v 50. letech minulého století, kdy odborníky z mnichovské automobilky BMW napadlo, že stejné automaty na kávu, jaké viděli v amerických firmách, by mohli zavést i v Mnichově. Tak byla v roce 1962 založena divize nápojových automatů Dallmayr Automaten-Service. Dallmayr zůstal i v tomto ohledu nadále věrný svým principům, kterými byla a je nejvyšší kvalita kávy a nadstandardní servis. Firma se časem rozrůstala, získala nové klienty a stala se největším poskytovatelem automatů na kávu v Německu. Postupně je rozšířila i o automaty na jídlo a pití. Dallmayr našel nové zákazníky a rozšiřuje se i prostřednictvím akvizicí. V 90. letech minulého století získal firmu s pobočkou v Maďarsku, čímž pronikl i na středovýchodní evropský trh.
Image německé kvality
„Manažer Springer tehdy cestoval po zemích střední a východní Evropy a přirozeně nevynechal ani Českou republiku. Setkával se s poskytovateli podobných služeb jako Dallmayr, aby mohl jejich prostřednictvím vstoupit na tamní trh,“ vzpomíná René Sion. „Dallmayr tehdy vytipoval několik firem, které chtěli oslovit. Mezi nimi byla i společnost, kde jsem tenkrát pracoval. O něco později jsme se znovu setkali v Praze. Hovořili jsme o vzájemném očekávání i potenciálu trhu, vyjasnili si cíle. Nakonec jsme se dohodli právě na spolupráci v České republice,“ vypráví šéf české společnosti Dallmayr Sion.
Pod jeho vedením působí Dallmayr na českém trhu od roku 2001. „Tehdy jsme si mysleli, že je český trh v našem oboru plný. Ale naštěstí jsme se mýlili. Nabídli jsme vysokou kvalitu a noblesu, přičemž nám samozřejmě pomohla ‚německá image kvality‘. Přinesli jsme na trh zbrusu nové, nepoužité stroje, které tehdy Češi neměli. Zato ale cestovali, takže ve světě ochutnali dobrou kávu a mohli posoudit, co jim chutná. Tím, že jsem měl předchozí zkušenosti a kontakty z oboru, byl náš start celkem rychlý,“ shrnuje Sion začátky Dallmayru v Česku. Přestože spolupracoval jen v tříčlenném týmu, během jednoho roku se dostali do černých čísel a od té doby si drží stejně vysokou kvalitu. A to navzdory horším obdobím, jako například za covidu. „Dallmayr byl vždy nekompromisní v kvalitě. To zůstává spolu s odpovědností vůči zákazníkovi dodnes. Tato energie přechází na pobočky a dceřiné společnosti, což nám velmi pomáhá a zároveň nás formuje. Špičkovým výrobkům přizpůsobujeme i špičkové služby. Takže kromě dodání automatu na kávu dbáme na komunikaci a servis,“ vysvětluje René Sion.
Od roku 2009 sídlí společnost ve vlastní budově v Jesenici u Prahy, ale pobočky má po celé republice. Český Dallmayr figuruje ve vztahu k Německu jako komanditní společnost, kdy majitel ručí svým veškerým majetkem. Toto rozhodnutí vyplynulo hlavně z různorodých účetních systémů v různých zemích. Od německého Dallmayru odebírá česká společnost kávu, která se praží na třech místech v Německu. Stroje nakupuje přímo od italských, německých či švýcarských výrobců.
Akademie a galerie
Dallmayr zajišťuje kromě kávy do podniků, soukromých i veřejných institucí či do hotelů také komplexní řešení občerstvení, kávovarů a nápojových automatů. K dalším službám patří kávový catering, technický servis a kávová školení. Přímo v Jesenici má Dallmayr svoje školicí centrum. „Učíme zkušené i začínající baristy pracovat s naší kávou. Zajišťujeme pro žáky gastronomických škol kvalifikaci, učíme různé metody přípravy, jako je oblíbené latte art, ale poskytujeme i rekvalifikační kurzy. Naši školitelé baristé učí jak praktickou, tak teoretickou část,“ popisuje René Sion jednu z institucí, jež fungují v sídle tuzemského Dallmayru. Jeho součástí je umělecká galerie, která vznikla před dvanácti lety. „Oslovil nás investor, který chtěl v centru Prahy otevřít kavárnu s galerií. Z projektu nakonec sešlo, ale mezitím jsme se seznámili s galerií, která se na tom měla podílet. Nakonec jsme se domluvili jen spolu a propojili umění a kávu přímo v naší firmě. Vzhledem k pozitivnímu ohlasu u návštěvníků i našich zaměstnanců jsme začali pořádat i vernisáže, které bohužel přerušil covid. Vystavují u nás čeští autoři, ale i žáci z umělecké školy v Jesenici. Nejen že tím podporujeme umění a umělce, ale ukazujeme lidem, že nemusí šetřit celý život, aby si mohli koupit obraz. Máme jich u nás k dispozici kolem sto čtyřiceti. Umělecká díla ve firmě nás kultivují, protože jejich prostřednictvím pomáháme nejen umělci, ale rozvíjíme i vlastní estetické cítění,“ říká René Sion.
Dnes má tuzemský Dallmayr 185 zaměstnanců. Na počátku pro ně pracovalo asi 140 franšízantů, dnes to jsou jednotky. Vzhledem k ekonomickým modelům záleží na požadavcích klienta a také na atraktivitě místa. „Ekonomických modelů je hned několik. Buď platí zákazník nám, protože o službu stojí, přestože pro nás není ekonomická. Nebo nikdo neplatí nic nikomu. Nebo platíme my, protože dané místo je velmi lukrativní a má o něj třeba zájem konkurence. Sortiment zůstává většinou stejný, může se měnit co do nuancí, ale základní šablony se opakují,“ popisuje Sion.
Šálek pro Gotta
Dosud zřejmě největším „hvězdným“ fanouškem kávy Dallmayr v České republice byl Karel Gott. Se Sionem si pravidelně telefonovali a jejich téma se přirozeně točilo kolem kávy. Karel Gott znal značku Dallmayr z Německa, kam často jezdil koncertovat. Proto byl příjemně překvapen, když tuto kávu objevil také v Česku. „Byl velkým nadšencem a připustil, že kdyby někdy někomu dělal reklamu, tak pro nás ji udělá rád.Nakonec jsme se ale shodli, že masová kampaň není cesta, kterou bychom chtěli jít,“ vysvětluje Sion s tím, že cílovou skupinou pro český Dallmayr představují firmy a instituce, nikoli však koncový zákazník. Proto by běžná reklama neměla smysl. Jaký osobní vztah má René Sion k tomuto lahodnému nápoji? „Káva je něčím, co lidi dokonale propojuje. Je obřadem, důvodem k setkání. A to platí od 20. let 20. století, kdy se stala fenoménem, až dodnes. Osobně považuji kávu za rituál,“ uzavírá majitel české společnosti Dallmayr René Sion.
Tento článek vyšel v pátém čísle tištěného magazínu N&N Czech-German Bookmag
