#restartpodnikani Biointerier: Poptávka po biokrbech rostla, ale!

„Když se oheň stane uměním.“ Slogan, který používá firma Biointerier. Ta se zaměřuje na biokrby a hořáky, které dodává jak jednotlivcům, tak designerům, architektům a stavebním firmám pro jejich interiérové projekty. Poptávka po biokrbech byla během koronakrize vysoká, ale blokoval ji výpadek výroby. Více nám prozradila Dagmar Pokorná.

Současná situace nahrává zútulňování domácnosti, vnímáte ve vaší firmě zvýšenou poptávku po biokrbech?

Ano, vnímáme zvýšenou poptávku, lidé omezili cestování, více zůstávají doma nebo na chatách a chalupách, a tak budují a renovují.

Na co všechno měla koronakrize vliv ve vaší firmě – co jste museli změnit?

Koronakrize nás poučila v tom, že hlavně musíme držet větší zásoby biokrbů skladem. Do krize jsme měli operativní zásobu, kterou jsme dle potřeby doplňovali krby od výrobců. Jenomže v celé Evropě na jaře firmy zastavily výrobu, my jsme doprodali náš sklad a pak jsme čekali celé léto, až budou výroby znovu obnoveny, což se stalo v září. Byli jsme bez možnosti nakoupit krby asi půl roku. A k tomu jsme se potýkali také s problémy s biolihem – palivem do biokrbů, protože biolíh z trhu zmizel a nešel dokoupit, výrobci rovněž v celé Evropě dodávali přednostně biolíh pro nemocnice a lékárny jako dezinfekci. Takže jsme v konečné fázi neměli biokrby ani palivo. Kompletně jsme vyčistili sklady.

Změnily se nějakým způsobem preference výběru vašeho portfolia před a během krize – v čem zejména?

Co se týká preferencí – velmi se snížila poptávka po malých – stolních – biokrbech, a naopak vzrostl zájem především o velké krby k zabudování do zdí nebo na pověšení na zeď. Odvíjí se to opět od zmíněných razantnějších přestaveb a budování.

Proč si myslíte, že mají lidé tak rádi prvek „ohně“ v interiéru a z čeho to vychází?

Oheň lidi baví, cítí se u něj dobře a bezpečně. Navíc u našich biokrbů oproti běžným krbům na dřevo odpadá starost o úklid. Není třeba malovat zakouřené zdi, není třeba čistit krb, umývat zakouřená skla. Stejně tak i pocit bezpečí je vyšší, protože z biokrbu neodlétávají žádné jiskry, neprská mokré dřevo a hlavně, když se člověk rozhodne, že se mu líbí oheň a chce krb, tak si ho u nás může koupit, my mu ho do 24 hodin dodáme a on už druhý den může koukat do plamenů.  Nemusí budovat ani vložkovat žádné komíny, nemusí mít žádné revize, nemusí řešit zedníky a nepořádek. A když je náhodou biokrb přestane bavit, odnesou jej někam do sklepa a je hotovo. U běžného krbu na dřevo to není tak jednoduché. Biokrby jsou jednoduché na pořízení i likvidaci.

Pořizují si lidé krby obecně kvůli vizuální podobě, kvůli atmosféře či z důvodů praktičnosti?

Biokrb si lidé pořizují výlučně pro atmosféru, pro pocit, že je jim fajn. Určitě to není pro výhřevnost nebo praktičnost. Jednak by to bylo drahé a jednak – jako u každého ohně – dochází ke spotřebě kyslíku, takže se musí čas od času vyvětrat a tím dojde zpátky k ochlazení místnosti. Jednoduše řečeno jde o designovou záležitost.

Jistě obecně monitorujete interiérové trendy, co nyní hraje prim?

Interiérové trendy se u biokrbů moc nemění, je to hořák a je v různých modelech, ale nějaké krátkodobé výstřelky se neukázaly jako příliš zajímavé. Jediné, co se mění, jsou velikosti biokrbů. Před pár lety byl zájem především o ty menší – stolní biokrby, které si mohl člověk postavit na stůl či komodu – dnes je zájem, jak už jsem zmínila, spíše o ty velké. A také narostl zájem o samostatné hořáky. Hořáky dodáváme v různých velikostech a lidé si je nechávají zabudovat do stolních desek, do nábytku nebo je dost často instalují do původních krbů na dřevo, kde postaví hořák, obloží ho keramickými poleny a mají okamžitě oheň po ruce.

Více najdete zde.

Nejčtenější v kategorii Business

Aktuálně na českém webu

Vandals Marka Schovánka v Praze

       ·   22.09.2024
Pochází z Prahy. Dětství strávil v kanadském exilu, což zásadně formovalo jeho citlivost vzhledem k identitě a kulturnímu rozhraní. Dnes Mark Schovánek žije a tvoří střídavě v Berlíně a v Praze. 

Netušené zážitky na festivalu FALL v DOXu

       ·   17.09.2024
Alberto Manguel, Max Porter, bratři Quayové Bianca Bellová, Ali Kazma, Dimitri Verhulst či Josef Bolf jsou jen některé z osobností, které budou v příštích dnech moci potkat návštěvníci pražského Centra pro současné umění DOX.

České tóny Dvořákovy Prahy 

       ·   10.09.2024
„To byl nářez!“, prohlásil na konci koncertu pán sedící vedle mě. Stejné nadšení sdílel zaplněný sál pražského Rudolfina, ve kterém bouřlivý standing ovation nebral konce. Letošní Dvořákova Praha nemohla začít lépe.

Aktuálně na německém webu

Vandals von Marek Schovánek in Prag

       ·   22.09.2024
Marek Schovánek wurde in Prag geboren und verbrachte seine Kindheit mit seinen Eltern im kanadischen Exil, was seine Sensibilität für Fragen der Identität, des Exils und der kulturellen Schnittstellen grundlegend prägte. Heute lebt und arbeitet

Unerahnte Erlebnisse auf dem Fall-Festival in DOX

       ·   17.09.2024
Alberto Manguel, Max Porter, Gebrüder Quay, Bianca Bellová, Ali Kazma, Dimitri Verhulst oder Josef Bolf sind nur einige von vielen Persönlichkeiten, denen man in der kommenden Tagen im Zentrum für die Gegenwartskunst DOX in Prag

Festhalten und Erden 

       ·   02.09.2024
„Das Seil ist ein Anker“, behauptet die deutsche, in Barcelona lebende Trapeze-Künstlerin Vivian Friedrich. Zum Schluss des Prager Akrobatik-Zirkuses Letní Letná führte sie das Stück Kristall Bohème auf. Darin thematisiert sie ihre böhmischen Wurzeln.