🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Der Planet Erde als eine große Wasserwelt
Žijeme ve „vodním světě“. Země je „akvaplaneta“, tedy těleso disponující tekutou vodou a současně jediné známé těleso s tekutou vodou na povrchu ve vesmíru. Celkem se na Zemi nachází 1,4 miliardy km³ vody, což je objem, který si málokdo umí názorně představit. Pro ilustraci: do Měsíce by se toto množství vešlo sedmnáctkrát. Je to málo, anebo hodně?
Skoro 97 % známé pozemské vody se nachází v oceánech, díky čemuž planeta z dálky svítí modře. Lidstvo má tendenci si myslet, že voda je ve vesmíru vzácná sloučenina, avšak molekuly H₂O patří k těm nejobvyklejším. Ještě obvyklejší je elementární vodík H₂, který tvoří většinu hmoty vesmíru. Co se týče vody: ve vzdálenosti 12 miliard světelných let od Země identifikovala NASA vodní oblak, který (vzdálenost naznačuje, že krátce po velkém třesku) obíhal okolo černé díry a obsahoval 140bilionkrát více vody než Země.
Voda je jediná chemická sloučenina, která existuje současně ve třech skupenstvích. Ale jen na Zemi se nachází ve všech skupenstvích najednou, často pouze pár metrů od sebe. Pokud máte chuť, vodu si můžete vyrobit sami, když smícháte vodík a kyslík v uzavřené nádobě a přidáte elektrickou jiskru. Ovšem pozor! Přesně to zničilo vzducholoď Hindenburg. Když odeberete pár elektronů z některých molekul vodíku a přidáte zase molekuly kyslíku s více elektrony, vznikne pro změnu palivový článek.
Jak již bylo řečeno, většinu vody tvoří oceány. Ledovce a permafrost blokují další 2 % vody v koloběhu, takže zbývá pouze 1 % vody, které můžeme využít. V největším množství se voda nachází pod zemí (10 milionů km³), ve sladkovodních jezerech (91 tisíc km³), v mokřadech a půdě (11 a 17 tisíc km³), v atmosféře (13 tisíc km³), v řekách (2 tisíce km³) a v živých organismech (1120 km³).
Zde může být užitečná jen díky vlastnosti zvané přilnavost, tedy jakémusi druhu „lepkavosti“, která umožňuje vodě vzlínat a rostlinám existovat. Mozek by bez této vlastnosti nebyl dostatečně prokrven. Mimochodem, lidský mozek obsahuje asi 75 % vody. Adheze působí tak, že chlupatí lidé se dříve opálí, neboť pomaleji schnou a kapky zesilují účinek světla. Některé vlastnosti vody jsou pak až neuvěřitelné. Například horká voda zmrzne rychleji než studená. Proč? To nikdo neví.
Pitná voda v textilu
Asi 70 % tekuté povrchové vody se využívá v zemědělství. Na vyprodukování jedné kalorie v potravinách potřebujeme zavlažit zemi v průměru zhruba litrem vody. Na kilogram rýže potřebujeme 3–4 tisíce litrů vody, zatímco na kilogram hovězího až 15 tisíc. Voda obíhá zeměkouli i naším přičiněním: například asi polovina kalifornské vody se využívá na zavlažování polí s krmivem, které nasytí hladové kravské krky v Číně. Asie doplácí na globalizaci mnohem hůře. Evropská a americká „fast fashion“ vyprodukuje ročně okolo 100 miliard obleků a oblečků, které pak často jen visí ve skříni a každoročně vytvoří hromadu textilního odpadu o váze 300 tisíc tun. Asi polovina produktů rychlé módy je vyrobena z bavlny. K výrobě trička jsou potřeba zhruba 4 tisíce litrů vody, ale pro jedny džíny už 15 tisíc litrů. Na běžnou návštěvu konfekčního oddělení tak padne v průměru 35 tisíc litrů – ekvivalent pitné vody pro dospělého člověka na 50 let.
Největší bavlníková pole na světě se rozkládají v okolí Aralského moře, které se ovšem za 20 let smrsklo na desetinu plochy, neboť už do něj nedoteče žádná řeka. Všechna voda je odvedena na pole s bavlnou. Jižní Asie sice vodu má, ale zdejší řeky, třeba Citarum na indonéské Jávě, jsou otrávené chemiká-liemi z textilek, které barví levný textil pro Evropu. Většina mladé české populace o tom nemá tušení. Neví ani to, že 2,2 miliardy lidí nemá přístup k nezávadné pitné vodě, jak konstatovali v březnu účastníci konference OSN o vodě. Na vině nemusí být jen průmysl – půl miliardy lidí vykonává své tělesné potřeby v otevřené krajině a šíří tak smrtonosné bakterie. Ženy celého světa pak tráví miliony hodin ročně nošením nádob s pitnou vodou.
Češi a Moravané jsou obecně přesvědčeni, že jejich země je na vodu bohatá. Jenže opak je pravdou. S Maltou a Kyprem jsme na tom nejhůře v Evropě. Česko nemá žádná jezera a veškerá voda z něj odtéká. Nemá ani mokřady a krajina, charakterizovaná velkými poli, vodu špatně zadržuje. Půda podléhá erozi a absorbuje stále více pesticidů a herbicidů, jejichž vliv na spodní vody teprve začíná být mapován. Spodní voda je fenomén, který je z pochopitelných důvodů nejméně probádaný. Dnes se přitom běžně operuje s představou, že pod spodní vodou nahromaděnou po dekády let se nachází nepropustné dno, pod nímž leží další rezervoár se staletou vodou, pod kterým je dno a pod ním zase další rezervoár s vodou střádanou po tisíciletí.
Kdy zmizí voda?
Těmto rezervoárům se říká zvodeň (aquifer) a vodě uvnitř fosilní voda či také voda doby kamenné. Největší známou zvodní je Velká artéská pánev v Austrálii, která mezi Brisbane a Alice Springs (téměř čtvrtina kontinentu) ukrývá v hloubce až 3000 metrů okolo 65 tisíc kubických kilometrů vody o teplotě 30 až 100 stupňů a zásobuje pitnou vodou téměř dva miliony lidí.
Objemem vody je největší vodní systém núbijského pískovce pod Saharou, který prý obsahuje až 150 tisíc km³ vody. Tu začal jako první čerpat Muammar Kaddáfí, který snil o tom, že udělá z Libye obilnici Afriky. To zdaleka není všechno. Vědci z Oregon State University nedávno identifikovali obrovské zvodně pod oceán-ským dnem a konstatovali, že pod oceány se může skrývat více vody než v nich samotných. Nejnovější odhady říkají, že v zemské kůře se může nacházet až desetkrát více vody než na povrchu. Ta by mohla trochu zbrzdit nevyhnutelný zánik oceánů, který Zemi potká zhruba za jednu až dvě miliardy let.
Jaká je tedy budoucnost vody? Nejprve roztaje Severní ledový oceán a po něm Antarktida, která byla nepřetržitě zaledněna posledních 30 milionů let a váže 90 % veškerého ledu, v přepočtu asi 20 milionů km³. Ten pozvedne hladinu moří o 60 metrů a způsobí sérii světových potop. Budou větší než ta, kterou zažil Noe. Biblická potopa má zřejmě prapůvod v roztání Severního moře na konci doby ledové, které zvedlo hladinu Středozemního moře natolik, že se přelilo přes práh Bosporu a vteklo do hluboké jámy kolem Podněstří, Povolží a Podunají, což vytvořilo dnešní Černé moře.
Sluneční aktivita bude za miliardu let o mnoho vyšší tím, jak se naše hvězda bude pozvolna měnit v rudého obra. Roztátá voda vytvoří temné masy, které přestanou odrážet sluneční světlo a začnou pohlcovat teplo jako asfalt. Horko je spolehlivý zabiják. Když se ohřeje oceán, spodní vrstvy vody se přestanou míchat s vrchními, zastaví se mořské proudění a voda v hlubinách přijde o kyslík. Voda podlehne eutrofizaci, kterou lze i dnes pozorovat např. v průmyslových zónách nebo ve slumech: dusík a fosfor pronikají do hlubin, odumřelá těla fauny tlí u dna, na povrchu se přemnožuje plankton a sinice, okysličování spodních vod se zcela zastavuje. V tuto chvíli nastupují mikrobi, kteří potřebují jen sluneční světlo k produkci hydrogenových solí a v jejichž blízkosti nic nepřežije. Planeta už nebude svítit modře, nýbrž fialově.
Země se v tu chvíli vydá na jednosměrnou pouť, kterou před ní urazila třeba Venuše. Poslední fázi už nebudeme schopni sledovat: atmosféra se změní na superkritickou páru, jež dokáže rozpouštět horniny. Nejprve z ní zmizí kyslík, do bezkyslíkaté atmosféry se uvolní vodík a vysviští do prostoru, protože zemská gravitace není dost silná, aby udržela atomy vodíku při povrchu. Letité spojenectví oxygenia (O) a hydrogenu (H₂), kdy kyslík sloužil jako svého druhu fyzická ostraha vodíku, bude v tu chvíli vypovězeno. Fialová planeta zčerná. Všechno bude moci začít nanovo, ale někde jinde.
Voda očima expertů:
“Podle teorie pěti elementů se celý svět, tedy mikrokosmos i makrokosmos, rozděluje do pěti prvků: dřevo, oheň, země, kov a voda. Voda je z elementů nejvíce „jinový“, stéká k nejnižšímu bodu, do temnoty, kam nevidíme, kde jin se stává jangem. Skrývá tedy v sobě moudrost a tajemství, je novým začátkem.”
Dagmar Komárková, Inspirita
“Dobrá voda je ta, která je co nejpodobnější čisté pramenité vodě. Naše pitná voda dnes obsahuje tisíce látek, které do ní nepatří, třeba z hlubokých vrstev polí. Mnoho produktů metabolického rozkladu, například léků proti bolesti, léků na snížení krevního tlaku, antibiotik a hormonů, které lidé vylučují močí, nedokážou z vody odstranit ani čistírny odpadních vod. Úplně nejlepším řešením je a zůstává destilátor vody. Destilovanou vodu můžete mineralizovat a revitalizovat pomocí nasyceného solného roztoku, polodrahokamů, keramiky s účinnými mikroorganismy a přeléváním z jednoho džbánu do druhého.”
Barbara Miller, lékařka
“Voda klame tělem. Každý si myslí, že ji zná. A přesto nám její skutečná podstata zůstává skryta. Promlouvá k nám skrze formy a struktury, které jsou pro většinu standardních metod nezachytitelné. A právě to je oblast, jež mě zajímá. Pozorně zkoumat vnitřní i vnější tvary a struktury jako jedinečný příběh života dané substance. Jako komunikační jazyk přírody. Touha porozumět vodě mě přibližuje k něčemu, co leží mimo slova. Je to, jako bych se dotýkala samotného přediva existence.”
Diana Siswartonová, Aqualibrium.com
“Koupání v termální vodě je prospěšné bez ohledu na obsah minerálů. Teplo vody uvolňuje svaly a pomáhá zmírnit bolest. Vyšší teplota vede ke krátkodobému termálnímu stresu a vylučování opioidních peptidů tlumících bolest, zejména enkefaliny a endorfiny. Ponoření do horké vody podporuje cirkulaci a bylo prokázáno, že zlepšuje funkci krevních cév a reguluje krevní tlak, zároveň snižuje prozánětlivý fibrinogen, který zvyšuje hustotu krve.”
David Frej, lékař
Tento článek vyšel v pátém čísle tištěného magazínu N&N Czech-German Bookmag
