Suchozemci – a přesto ve vodě vítězí

Češi nemají moře, velká jezera, natož divoké řeky. I přesto jsou milovníky vodních sportů, a dokonce v nich patří ke světové špičce.

🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Landratten – und trotzdem Wasser-Sieger

Posledním příkladem je úspěch kanoisty Martina Fuksy na srpnovém mistrovství světa v německém Duisburgu. Třicetiletý vodák si dopádloval pro svůj první titul mistra světa na kilometr dlouhé trati. Bývalý žákovský hokejista Nymburka a Mladé Boleslavi porazil ve finále soupeře z mnohem větších zemí, jako je Německo či Polsko. Ti mají vodních ploch a tím i možností tréninku nesrovnatelně více než čeští kanoisté a veslaři, kterým musí stačit jediný speciální areál na špičkové úrovni v Račicích na Labi.

Jenže kanoistika a vodáctví v Česku nejsou ani zdaleka pouhým sportem. „Ke kanoistice mě přitáhla hlavně parta lidí. Jsme tu jedna velká rodina, všichni si hned tykají a jsou v pohodě. Navzájem si pomáháme, přejeme si. Ne že by v hokeji nebyla dobrá parta, ale nebylo to tak rodinné jako u vody,“ svěřil se vloni Fuksa webu Do práce na kole, proč vlastně nakonec vyměnil hokejku za pádlo.

Z kočárku na loděnici

Podobných příběhů úspěšných špičkových kanoistů mělo Československo nespočet, a nejinak je na tom i současné Česko. Na letních olympijských hrách, kam se rychlostní kanoistika dostala poprvé v roce 1936, získali českoslovenští a čeští sportovci dodnes šestnáct medailí, z nich osm zlatých. Nejúspěšnějším kanoistou zůstává Martin Doktor se svým nezapomenutelným výkonem z Atlanty v roce 1996. Tehdy rodák ze Sezemic u Pardubic vybojoval na tratích 500 a 1000 metrů dvě první místa. Dvě zlaté medaile vyhrál Doktor i na mistrovstvích světa a k tomu řadu stříbrných a bronzových medailí.

I Doktor, který během kariéry stačil vystudovat pražskou fakultu tělesné výchovy a sportu a po jejím skončení se stal významným sportovním funkcio-nářem, zmiňuje jako klíčový moment pro start své kariéry atmosféru mezi lidmi u vody. „Moje první cesta v kočárku vedla na loděnici a od té doby jsem tam zůstal. Odmalinka jsem seděl mezi klukama a holkama na loděnici, navíc tehdy nebyly počítače a různá jiná lákadla, takže pro nás byl základ sejít se a nejenom trénovat. Setkávali jsme se u vody i ve dnech, kdy jsme měli volno, pokecali jsme, měli jsme tam partu, kamarády a já tak vyrostl,“ popsal Doktor své začátky na Labi v Pardubicích. 

Královskou disciplínou mezi sporty je veslování, jak ostatně dokládá světoznámý závod osmiveslic The Boat Race mezi univerzitami Oxford a Cambridge. Ale i u nás patří veslování mezi nejstarší a nejrychleji se rozvíjející sporty. Připomeňme třeba Pražské primátorky, které se v Praze pořádají od roku 1910.

Českoslovenští a později čeští veslaři získali od roku 1900, kdy se v jejich disciplíně na hrách soutěží, už přes padesát medailí, z nich osm zlatých. První zlatou medaili v historii domácího veslování přivezla z LOH v Helsinkách 1952 čtyřka z třeboňského rybníka Svět: Karel Mejta, Stanislav Lusk, Jiří Havlis, Jan Jindra s tehdy sedmnáctiletým kormidelníkem Miroslavem Korandou. Zlato vybojovali českoslovenští veslaři Václav Kozák a Pavel Schmidt i na Letních olympijských hrách v Římě v roce 1960. Československo spolu reprezentovali o rok později i na Mistrovství Evropy v Praze, kde získali stříbro.“ Jako dosud poslední si na stupních vítězů vyslechla českou hymnu zlatá Miroslava Knapková v Londýně v roce 2012. Nejmladší olympijskou disciplínou, ve které jsou Češi vynikající, je slalom na divoké vodě, který zpestřuje program her od roku 1972 v Mnichově. Česká bilance je obdivuhodná od roku 1992, kdy v Barceloně získal zlato Lukáš Pollert. Češi mají třináct medailí, z nich tři zlaté, poslední vybo-joval před dvěma lety v Tokiu Jiří Prskavec.

UKÁZKY ČESKÉHO VODÁCKÉHO SLOVNÍKU

Vracák: zpětný proud 
Kontra: zpětný záběr pádla 
Bort: bok lodi 
Kolejda: podvozek složený z koleček a konstrukce, na kterém se přepravovaly lodě 
Špricka: impregnovaný potah chránící vnitřek lodi před vlnami 
Šprajc: příčná dřevěná výztuž na otevřených lodích

Podle Zdeňka Šmída a jeho knihy Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii

Olympiád a špičkových soutěží se ale účastní i čeští jachtaři, kteří musí z vnitrozemského státu vyjíždět za tréninky většinou do ciziny. I za takových podmínek už dokázali ze slané vody vylovit jednu medaili, stříbrnou. Získala ji Lenka Šmídová na athénských hrách v roce 2004 ve třídě Evropa.

Tekoucí dálnice

Češi ale samozřejmě vodní sporty neprovozují jen na vrcholové úrovni. Zejména v létě je doslova národní vášní vodácká turistika. Vltava, Sázava, Lužnice, Morava, ale i mnohé další vesměs klidně proudící české, moravské a slezské toky se mění ve frek-ventované dopravní tepny plné menších i větších kánoí, kajaků, raftů a dalších plavidel. A stejně tak ožívají kempy a dnes už i penziony a hotely na březích.

Podél řek tak i přesto, že poslední roky jsou sušší a vody bývá nedostatek, vzniklo podnikání, které se velmi podobá tomu navázanému na nejpopulárnější český masový zimní sport – lyžování. Dříve navíc vodák jezdil na řeku vlakem a stejně tak po kolejích putovala i jeho loď. Dnes jezdí všichni až na výjimky auty a lodě si půjčují. Právě půjčovny dnes zažívají zlaté časy a jejich počet se za posledních třicet let zněkolikanásobil.

Letní Vltava u Vyššího Brodu. Foto: Kojin, Shutterstock

Vodáky nejzatíženější českou řekou je suverénně Vltava, která bývá díky stálému odtoku z Lipna nepřetržitě sjízdná od Vyššího Brodu až po České Budějovice a lidé si ji vybírají i kvůli této jistotě. Mnohem klidněji bývá na Berounce, Lužnici, Otavě či Ohři.

Berounka nabízí nádhernou krajinu s výhledem na řadu hradů. Lužnice bývala velmi populární, voda tady ale kvůli suchu a klimatické změně výrazně ubývá, v atraktivních úsecích navíc vznikly vysoké jezy, které na řadě kilometrů živou řeku umrtvily. Otava si díky vodám pocházejícím z pramenišť na Šumavě vodu i vodáky drží, Ohře je vhodná pro první jízdu začátečníků, zejména její první část je pro splutí snadná.

V Česku je ale už řadu let velmi populární i windsurfing, pro který je asi nejvhodnější lipenská přehrada či vodní nádrž Nechranice u Chomutova. V pos-lední době se navíc téměř na všech vodních plochách objevují takzvané paddleboardy, tedy masivnější obdoba surfů, někdy nafukovacích, jež vodák pohání vestoje dlouhým pádlem.

Češi a vodní sporty, to je už mnoho let hlubokýa náruživý vztah. 

Tento článek vyšel v pátém čísle tištěného magazínu N&N Czech-German Bookmag

Aktuálně na českém webu

The dark rooms exhibition

       ·   25.04.2024
Berlín nikdy neodpočívá. V této metropoli se zdá, že mír a čas jsou jen privilegiem pro vyvolené. Ale existují i výjimky.

Z punkové princezny podnikatelkou

       ·   23.04.2024
Gloria von Thurn-Taxis, někdejší punková princezna s natupírovaným účesem a výstředním make-upem, dobývala v 80. letech minulého století titulní stránky nejen německého tisku. Po náhlé smrti manžela Johanna von Thurn-Taxise, s nímž má tři děti,

Aktuálně na německém webu

Von einer Punkprinzessin zur Geschäftsfrau 

       ·   23.04.2024
Gloria von Thurn und Taxis, einstige Punk-Prinzessin, mit toupiertem Haar und grellem Make-up, füllte in den 1980er Jahren die Titelseiten nicht nur der deutschen Presse. Nach dem plötzlichen Tod ihres Mannes Johannes von Thurn und

Gemeinsamer Nenner: Wasser

       ·   15.04.2024
Schauspielerin, Züchter, Heilerin, Imker und Ruderer. Jede Persönlichkeit, eine Gedankenströmung und ein gemeinsamer Nenner: Wasser. Ob als Träne der Trauer oder der Freude, Lebensspender, Inspiration oder Medium. Mehr in der Fotoserie von Michaela Dzurná Machač.