Jak se nezbláznit z klimakrize

Naše vydavatelství Black Swan Media nedávno na toto klíčové téma pořádalo diskusní setkání s názvem New CZ-DEal: Jak se z toho nezbláznit aneb Mladá generace a klimatická změna. Akce byla pořádána s podporou Česko-německého fondu budoucnosti.

🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Wie man durch die Klimakrise nicht verrückt wird

Mladí lidé se v postoji ke klimatické krizi dělí na čtyři skupiny. Podle početnosti jsou to buď pozorovatelé, znalci, aktivisté nebo odmítači. Takzvaní odmítači (či také popírači) jsou přítomni i v generaci Z, která dospívala po roce 2000. Podle výzkumu agentury NMS Market Research, který zpracovala exkluzivně pro Black Swan Media, je jich asi 14 % z celkové populace mladých, klimatickou změnou se necítí nijak dotčeni a nezajímají se o ni. Ze dvou třetin ji tvoří muži. 

Zbytek populace se cítí ve svých rozhodováních klimatem ovlivněn, avšak reaguje na ni trojím způsobem. Skupina, kterou NMS nazvala aktivisty, se chce podílet na jejím řešení. Tvoří asi 30 % mladé české populace a ze dvou třetin ji naopak tvoří ženy. U nich je také nejvyšší pravděpodobnost, že si vypěstují tzv. klimatickou úzkost.

Petra Gümplová, profesorka politologiea sociologie na Univerzitě Friedricha Schillera v Jeně. Foto: Tomáš Železný

Podle Petry Gümplové, profesorky politologie a sociologie na Univerzitě Friedricha Schillera v Jeně, která se naší akce účastnila, byla tato skupina mezi jejími studenty velmi početná, ale rozštěpil ji pohled na hnutí Letzte Generation, jež se cítí být „poslední generací“, která může klimatickou krizi zvrátit. Toto hnutí s radikálními požadavky (např. nemít děti) odmítla řada studentů, a dokonce i strana Zelení. Gümplová současně dodává, že řada vědců se za Letzte Generation postavila, ona sama s ní rovněž v řadě věcí sympatizuje. 

V cestování nepolevíme

Zdaleka nejpočetnější skupinou (36 %) je ta část generace Z, kterou NMS nazývá pozorovateli. Vyznačují se převládajícím nezájmem o problematiku, ale mají o ní povědomí. Přesto se klimatem nestresují, necítí žádnou úzkost a ani se na řešení krize nechtějí podílet. „Nechtějí mít depresi a říkají, že nevědí, co s tak velkým problémem oni jako jedinci mohou udělat,“ popisuje Gümplová smýšlení svých studentů z této skupiny. 

 Hana de Goeij a Vincent Navrátil. Foto: Tomáš Železný

Poslední, též početnou skupinou jsou znalci (30 %). „Z označení vyplývá, že jde o mladé lidi, kteří se o problematiku klimatické krize intenzivně zajímají a občas je z toho přepadne úzkost. Nicméně zůstávají na vážkách co do konkrétního zapojení,“ charakterizuje je agentura NMS. Polovina mladých lidí v rámci výzkumu uvedla, že třídí odpad, neplýtvá jídlem, a asi 20 % dotázaných uvedlo, že omezují nákupy nového oblečení. 

„Je zajímavé, že navzdory všemu se nehodlají omezovat v rámci cestování i přesto, že letadlo způsobuje velkou uhlíkovou stopu,“ konstatují autoři průzkumu. Zodpovědnost za současnou klimatickou krizi má podle 86 % z dotazovaných hlavně průmyslové odvětví a korporace, které produkují vysoké emise skleníkových plynů. 

Budoucnost má „pečující práce“

O stejném tématu jsme debatovali též u kulatého stolu „New CZ-DEal: Jak se z toho nezbláznit aneb Mladá generace a klimatická změna“. Pořádalo jej v létě vydavatelství Black Swan Media ve spolupráci s Českoněmeckým fondem budoucnosti a webem Ecoista. 

Promluvil tu například Martin Čech, člen týmu Nerůst v rámci environmentální platformy NaZemi. „Ve většině zemí kvalita života již dávno narazila na svůj strop,“ říká. Zastánci Nerůstu proto kladou důraz na význam tzv. pečující – „reproduktivní práce“, nikoli na „produktivistickou práci“, na kterou tlačí ekonomika. Práce pečující, mezi které patří např. mateřská a sociální práce, je podle Čecha silně podhodnocená. „A to tak nemusí být. Je to jen naše politická volba,“ říká Čech. 

Kristýna Jiroušková, Martin Čech a Jan Müller (moderátor). Foto: Tomáš Železný

S proslovem vystoupila rovněž Kristýna Jiroušková ze společnosti OBRAZ – Obránci zvířat, která se svým týmem stojí za řadou změn ve prospěch wellfare zvířat, jako např. za prosazením zákazu klecových chovů a zákazem kožešinových farem.

„Snažíme se také o zákaz halových chovů, ale to v současnosti zatím není možné,“ řekla Jiroušková. Aktuálně pracuje na tzv. European Chicken Commitment, jehož smyslem je, aby se velké firmy a řetězce připojily k závazku odebírat pouze ta kuřata, která vyrůstala přirozenějším tempem, a ne dnes běžných třicet dní. Prodloužení života s sebou nese řadu zlepšení pro chov broilerů chovaných dnes v extrémně krutých podmínkách.

Tento článek vyšel v pátém čísle tištěného magazínu N&N Czech-German Bookmag

Aktuálně na českém webu

Tajemnosti Mily Fürstové v Hradci Králové

       ·   07.05.2024
Pochází z Čech, ale žije ve Velké Británii. Je nejmladší členkou umělecké akademie The Royal West of England Academy v Bristolu. Její práce se nacházejí ve sbírkách královny Alžběty II. a V&A Musea v Londýně:

Aktuálně na německém webu

Geheimnisse von Míla Fürstová in Hradec Králové

       ·   07.05.2024
Sie ist eine der bedeutendsten zeitgenössischen Künstlerpersönlichkeiten. Sie stammt aus Tschechien, lebt seit dreißig Jahren in Großbritannien. Ihre Werke befinden sich in den Sammlungen von Königin Elisabeth II. und dem V&A Museum in London: die

Von einer Punkprinzessin zur Geschäftsfrau 

       ·   23.04.2024
Gloria von Thurn und Taxis, einstige Punk-Prinzessin, mit toupiertem Haar und grellem Make-up, füllte in den 1980er Jahren die Titelseiten nicht nur der deutschen Presse. Nach dem plötzlichen Tod ihres Mannes Johannes von Thurn und