10 otázek pro Martu Jandovou

Zpěvačka Marta Jandová se rozhodně ani v této době nenudí. Zaměstnává ji nejen práce, ale hlavně rodina. Prozradila nám, jaká je její největší slabina, koho obdivuje a za co utrácí nejvíc peněz.

Do koho jste byla tajně zamilovaná?

Do spolužáka mýho brášky ze školy. Byl samozřejmě starší. Jmenoval se Marek.

Který člověk vás nejvíce ovlivnil?

Nedá se říct, že by mě ovlivnil jeden člověk ze všech nejvíc. Je to samozřejmě máma a táta, pak asi můj první muž v Německu. Ten mě hodně naučil. Hlavně přístup k věcem, že se dá všechno zvládnout, jen se musí makat. A teď už mě skoro 10 let ovlivňuje můj druhý muž.

Ke které knížce se ráda vracíte?

Teď se vracím k dětským knížkám. Čteme doma hodně. Musíme. Maruška trénuje. Ale ráda si znova počtu v Malém princovi. Na romány už dlouho není čas.

Za co jste vydala moc peněz?

Od začátku roku za nic. Snažíme se šetřit. Ale nejvíce peněz v mém životě jsem utratila za cestování. A za blbosti samozřejmě. Když začnu s nějakým sportem, tak si vybavení nemůžu půjčit, musím si ho koupit. A mám tolik věcí na pečení, že bych si mohla otevřít vlastní cukrárnu.

Sport je pro vás…

Super zábava, životní styl, odreagování a sranda s rodinou. Děláme opravdu hodně, už i s Maruškou. V zimě lyže a snowboard, v létě kolo, brusle, skate, plavání, výpravy, paddleboard atd. Jsme opravdu akční rodina.

Která píseň vás roztanči?

Teď zrovna asi Dua Lipa – Physical. Jinak doma jedeme hodně osmdesátky a devadesátky. Pouštíme je Marušce a vzpomínáme na nejlepší hudební období.

Jaké umělecké dílo vás fascinuje?

Sagrada Familia, pokud jde o stavbu. Každý detail má nějaký smysl. Přiznávám, je to trochu kýč, ale nádherný.

Koho obdivujete?

Statečné a moudré lidi. Sama jsem hodně impulzivní a ráda bych někdy byla víc trpělivá, ale zase to ze mě dělá umělce.

Vaše největší slabina?

Netrpělivost a moc velká důvěra. Žiju si občas ve svém světě, ale tam se zase dá úplně všechno.

Pro příští dny (týdny) bych si přála…

Abychom tuto dobu přežili v dobrém. Abychom se poučili a až to všechno přejde, nevrátili se slepě do našich původních životů. Přála bych si, aby se svět netočil kolem peněz a moci, ale abychom se točili my s ním. Abychom chytře řešili problémy. Abychom byli trpěliví a nechtěli vše a víc hned teď.

Foto: Ondřej Košík

10 otázek pro Ivu Frühlingovou si můžete přečíst tady.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Horní Franky otevřely zvláštní koncertní sál. Je v podzemí jako bunkr a zdobí jej plastika s motivem exploze

V historické vile hudebního centra Haus Marteau v hornofranckém Lichtenbergu se letos na podzim otevřel podzemní koncertní sál a zkušebna. Nepojme sice ani stovku návštěvníků, svým architektonickým ztvárněním však předčí mnohé výrazně větší sály nejen v Německu. Nejvíc se vymyká paradoxně tím, že je zvenku v podstatě nepostřehnutelný.
Přečtěte si

Jakub Hrůša: Dirigent německého orchestru nemůže přejít žádný technický nedostatek. Němci by to vzali jako podfuk

V německých orchestrech nelze přejít žádný technický nedostatek pouhým vyjádřením víry ve zlepšení. Takový domnělý projev velkorysosti Němci vnímají jako podfuk na podstatě toho, proč se všichni sešli. Problém je potřeba vyřešit, zorientoval se v německé povaze už před lety Jakub Hrůša, dnes šéfdirigent Bamberských symfoniků v bavorském Bamberku a hlavní hostující dirigent České filhamonie a orchestru Accademia Nazionale di Santa Cecilia v Římě. Jeho cíl je vždy stejný: vést a inspirovat orchestr k technicky dokonalému výkonu s určitou emoční nadstavbou. Přitom je třeba hledat rovnováhu. Jakmile ji dirigent najde, dochází k vzácné interakci, na níž se napojuje i publikum, popisuje. Bamberští symfonikové pod vedením Jakuba Hrůši zahrají 21. září v Praze na festivalu Dvořákova Praha.

Nejčtenější v kategorii ArtDesign