Salon N&N: Česku se za reakci na agresi proti Ukrajině dostalo v Berlíně potlesku

Karel Schwarzenberg
Karel Schwarzenberg, německá politoložka, spisovatel a český velvyslanec na Salonu v Berlíně analyzovali odpověď demokratického světa na Putinovu agresi proti Ukrajině. Německé osobnosti projevily Česku uznání za jeho postoje.

🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Salon N&N: Tschechien erhält in Berlin Beifall für Reaktion auf die Aggression gegen die Ukraine

Před naléhavým sledem událostí posledních týdnů nebylo úniku ani na Česko-německém salonu v Berlíně, který společně pořádají Danuše Siering a velvyslanec Tomáš Kafka. Slavnostní atmosféru si Salon zachoval, housle, klavír ani víno z Vinných sklepů Kutná Hora však nic nezměnily na předurčené podstatné náplni večera, kterou byla analýza odpovědi demokratického světa na Putinovu agresi proti Ukrajině.

Doba si žádá víc hrdinů než jen Volodymyra Zelenského, naznačil Tomáš Kafka v Česko-německém salonu v prostorách velvyslanectví v Berlíně Foto: Jonas Beck

„Začíná nová éra. Jestliže období Angely Merkelové bývá označované za postheroickou éru, nyní mluvíme o heroických časech, jen zatím bohužel nevíme, kdo jsou těmi hrdiny. Možná je jím ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ale to ještě samo o sobě nestačí,“ poznamenal český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka, který večerem také provázel. Dotyčný diplomat tak učinil ve zjevné narážce na odtažitost, s jakou Západ přešel invazi do Ukrajiny v roce 2014, a snad i na počáteční váhavost některých zemí ohledně dodávek zbraní napadené suverénní evropské zemi. Právě v souvislosti s posledně zmíněným bodem však o chvíli později sálem zazněl potlesk na adresu České republiky za to, že Ukrajině jako vůbec první země posílá vedle jiných zbraní i tanky.

Salonem provázela také jeho pořadatelka Danuše Siering a rovněž i Tomáš Sacher
Foto: Jonas Beck

Schwarzenberg: Západ nemůže nutit Ukrajinu ke kompromisům jen proto, že chceme mír

Host večera Karel Schwarzenberg se podle svých slov nechal Putinovým vpádem do Ukrajiny překvapit. „Vždy jsem k němu choval jisté podezření, ale pořád jsem ho považoval za vysoce inteligentního a přeci jen racionálně uvažujícího člověka,“ přiznal bývalý ministr zahraničí svou mýlku a na dotaz šéfa Českého centra Tomáše Sachera zopakoval, že očekával stupňování napětí s cílem vydírat Ukrajinu, nikoliv ale otevřenou válku. Odkázal přitom na pochybnosti analytiků, kteří mluví jen o mizivé možnosti, že by Rusko z této války vyšlo jakkoliv úspěšně. Argumentaci, s níž se Kreml pokouší odůvodnit svou agresi, potom přirovnal k té, s níž nacistický režim zpochybňoval nárok Rakouska na samostatnou existenci, či k té, jež předcházela okleštění Československa. „To se zatraceně podobá,“ odtušil pamětník.

Česko by mělo podle Karla Schwarzenberga dát najevo, že neuzná žádná Ruskem násilně získaná území Ukrajiny Foto: Jonas Beck

Reakci Evropy na Putinovu akci kníže Schwarzenberg označil za „poměrně dobrou a odhodlanou,“ a pochválil premiéra za jeho návštěvu Volodymyra Zelenského v obléhané metropoli Kyjevu. „Ukrajině pomáháme, jak to jen malá země dovede,“ nešetřil chválou na svou zemi a poukázal na počáteční váhání Německa. Připomněl také prohlášení německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, který předešlého dne přiznal, že se ve své politice k Rusku mýlil. „Většina politiků se mýlila,“ přiznal mu nárok na chybu.

Za vůbec nejvyšší prioritu označil nutnost, aby všechny demokratické země stály stoprocentně za Ukrajinou. Zdůraznil, že při tom nejde jen o to, abychom Ukrajině posílali pomoc včetně zbraní, ale také o jasný postoj v době vyjednávání o míru. „Naše vlády, vlády evropských zemí ani Spojené státy nemohou nutit Ukrajinu ke kompromisům jen proto, že chceme mír. Už dnes bychom měli ostatním evropským státům stejně jako Spojeným státům dát zřetelně najevo, že Rusku neuznáme žádná násilně nabytá území.“ Schwarzenberg v této souvislosti podtrhl, jak důležité bylo v dlouhodobém horizontu to, že Spojené státy nikdy, ani v době spojenectví se Sovětským svazem ve válce proti nacismu, neuznaly okupaci pobaltských států. 

Barbara von Ow-Freytag: Přestaňme už pohlížet na svět prizmatem Moskvy; přejmenujme podobně jako Češi ulice kolem ruské ambasády

Barbara von Ow-Freytag, která v Česku strávila několik let po boku svého manžela velvyslance, a působí tu i ve správní radě „Prague Civil Society Centre“, se netajila nadšením z reakce české občanské společnosti na Putina a na Rusko. „Přesvědčila mě daleko víc než mé politické okolí,“ chválila a vyjmenovávala jména zavražděných ruských opozičníků a nově i odkazů na Ukrajinu v názvech přejmenovaných ulic a dokonce i mostu v okolí ruské ambasády v Praze. Politoložka, která nachází inspiraci ve Václavu Havlovi, v tom spatřuje důkaz o moci bezmocných a jejich „drobné práci“, a povzdychla si, že by ji ráda viděla i doma v Německu. 

“Češi nás ve všem předčí,” chválila Barbara von Freytag Česko za odhodlanost při dodávkách zbraní Ukrajině, i za zdola iniciované přejmenování ulic v okolí ruské ambasády Foto: archiv

Ukrajinsko-ruskou hranici popsala jako tektonický zlom a místo střetu svobodomyslné občanské společnosti s ve světě stále posilujícím autoritářstvím. Připomněla, že se Ukrajina od roku 1991 vzpírala veškerým snahám o podmanění tomuto modelu, a vyvinula se v ní úplně jiná, horizontálně uspořádaná společnost, v níž nese zodpovědnost každý jedinec. „To, co se označovalo za ‘bratrské národy,’ jsou nyní naprosto odlišné země,“ zdůraznila s tím, že Putinův režim napadl menší Ukrajinu ve chvíli, kdy pozbyl veškerých zdrojů skutečné legitimity a u moci se drží už jen násilím a represemi. „Možnost střídání nositelů moci je spolu s existencí individuálních svobod a zodpovědnosti čímsi, co je autoritářským režimům – zvláště pak ve vztahu k emancipované bratrské zemi jako je Ukrajina – trnem v oku a snaží se to za každou cenu přemoci.“

Za prvořadý úkol Západu i ona označuje jednotu a dodávky zbraní Ukrajině. Vyzdvihla přitom právě již zmíněnou zásilku tanků. „Musím říct, že Češi nás ve všem předčí,“ chválila nehledě na zhoubné působení prezidenta Zemana, který kolaboruje s Kremlem a podráží spojence z NATO i partnery v EU. „Právě schválili dodávku tanků Ukrajině. Jsou první zemí, která se k tomu rozhodla,“ vyzdvihla akci nového demokratického kabinetu, a v sále uprostřed Berlína se v tu chvíli rozezněl potlesk. „Musíme Ukrajině pomoci vyhrát tuto válku. Je to jediná cesta, jak se může vymanit z tohoto systémového konfliktu, z něhož Putin nikdy nevystoupí,“ varovala Barbara von Ow-Freytag, která by podle svých slov ráda viděla, aby i Německo posílalo těžší kalibry než „jen pancéřové pěsti“.

V delším horizontu považuje za důležité zrevidovat ve veřejných debatách podle ní příliš na Moskvu orientované uvažování, které se v Německu za poslední tři dekády údajně šířilo. „Musíme si říct, kde jsme byli hluchoněmí a proč Ukrajině ani Bělorusku v politickém, společenském, ani lidském ohledu dodnes nevěnujeme náležitou vážnost.“ 

Namísto zkoumání pozic Kremlu na „pseudocivilizačních společenských fórech typu Německo-ruského fóra,“ podle ní až příliš orientovaných na centrum ruské moci, by ráda viděla pomoc 300 000 svobodomyslných Rusů a Bělorusů pronásledovaných vlastními režimy. V nich je totiž jediná naděje na lepší budoucnost, kterou Rusko ještě má.

Thomas Brussig: Jsme příliš ovlivněni propagandou Kremlu; Ukrajinci do EU nevstoupí v zablácených gumákách

Spisovatel a scenárista Thomas Brussig v rozhovoru se svým překladatelem, velvyslancem Tomášem Kafkou podpořil nárok Ukrajiny na členství v Evropské unii. Do jejích obyvatel se vžil při svých cestách do Ukrajiny. „To se bojí, že sem Ukrajinci vkráčejí v zablácených gumákách?“ komentoval spíše rezervovaný postoj Bruselu.

Spisovatel a scenárista Thomas Brussig Foto: Jonas Beck

Západ podle Brussiga dělá tu chybu, že se nechá příliš ovlivňovat propagandou Kremlu. „Trpaslík Putin“ přitom za bizarní scény s obrovskými dveřmi a stolem podle něj zasluhuje stejný druh pozornosti, jakého se dostalo Hitlerovi od Charlieho Chaplina.  Brussig už Putina demaskoval v textu, který nabízí divadlům k inscenaci.

Česko-německý salon v Berlíně se konal v úterý 5. dubna Foto: Jonas Beck

Rusko podle něj nejen že svou válku prohraje, ale nakonec se bude muset vzdát i okupovaného Krymu. O připravenosti Německa angažovat se v případných vyjednáváních se zástupci Ruska o osudu Ukrajiny však spisovatel pochybuje. Poukázal zejména na postoje jeho ministryně obrany a její právě vyslovenou neochotu poslat do Ukrajiny obrněná vozidla. „Chtěla tam poslat 5000 helem,“ připomněl chvíle naprostého tápání z prvních dnů ruské agrese, z nichž se už Německo nicméně vymanilo.  

Česko-německý salon v Berlíně se konal pod záštitou českého velvyslance v Německu Tomáše Kafky. Příští Salon N&N se uskuteční 27. 6. v české metropoli pod záštitou starosty Prahy 1.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Jak se z hippies stanou občané

Přední český (ale vlastně česko-německý) komentátor společenského dění a odborník na systemické konstelace Jan Bílý o svých letech v zemi, jež se (bohužel) snaží popřít všechno špatné.

Nejčtenější v kategorii Society