Chaplin, živá voda a Berlínský zámek aneb Česko-Německý Salon 2023

V pondělí 12. června se Art&Event Gallery Černá labuť stala dějištěm dalšího Česko-Německého Salonu, který pokračuje v tradici německojazyčných setkání společenské a kulturní elity z dob první republiky.

🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Chaplin, Lebendiges Wasser und Berliner Schloss oder Tschechisch-Deutscher Salon 2023

Večer zahájila klavírní interpretací proslulé Chaplinovy skladby „Světla ramp“ vydavatelka N&N Danuše Siering. Slavnostní večer zahájila slovy: “V době virtuálního světa a umělé inteligence je o to důležitější  se skutečně potkávat, abychom vnímali jeden druhého, cítili jeho auru, dívali se navzájem do očí, což nemůže nahradit žádná moderní technologie. To nabízí salonní kultura, při níž přinášíme ožehavá témata současnosti a předáváme si  nové myšlenky a vize.”

Danuše Siering zahajuje sedmý Česko-Německý Salon, vlevo Wilhelm von Boddien

Prvním z hostů červnového Salonu byl Wilhelm von Boddien z Hamburku. Významný podnikatel zavzpomínal na počátky svého dlouhodobého projektu. Tím je jedna z nejrozsáhlejších a zároveň nejkontroverznějších staveb v Německu – Berlínský zámek a s ním i moderní budova muzea Humboldt Forum. Dvacetiosmiletá rekonstrukce zdevastovaného Berlínského zámku byla dokončena v červenci 2021. Dnes se tento komplex může z 99 % pyšnit původní fasádou, Humboldtovo Forum uvnitř přitom nabízí ohromující kolekcí umění z celého světa. Nákladné opravy Berlínského zámku si vyžádaly enormní investice ve výši 700 milionu Euro. Z toho se Wilhelmu von Boddienovi podařilo díky iniciativě Förderverein Berliner Schloss, dokázat od soukromých dárců získat neuvěřitelných 110 milionů eur. „Tehdy jsem ještě pracoval jako prodejce zemědělských strojů, ale byl jsem mladý a zapálený. Byla to pro mě výzva. Měl jsem přátele a věděl jsem, že to zvládnu. To bylo rozhodující“, tvrdí dnes 81letý von Boddien. Aby pro opravu po válce a později po komunistech chátrajícího zámku získal zájem veřejnosti, přišel von Boddien s důmyslným nápadem: „Víte, když chcete získat lidi pro stavbu lodi, ukažte jim moře. V tomto smyslu jsem v roce 1993 nechal postavit v Berlíně na obrysech původního zámku namalovanou věrnou atrapu fasády, kterou jsme doplnili o zrcadla, takže vznikl dojem, že je zámek celý“, vzpomíná von Boddien. Když si na tuto barokní iluzi Berlíňané mezitím už natolik zvykli, že jim připadla skutečná, nechybělo mnoho k masivní podpoře projektu. Ten završil neúnavný Willhelm von Boddien po přesně třiceti letech. 

Divadelní a operní režisérka a dramatička Katharina Schmitt

Z německé metropole přijela do Prahy i další osobnost červnového Česko-Německého Salonu: Divadelní a operní režisérka a dramatička Katharina Schmitt, která léta žila a tvořila v Praze. V rozhovoru s ředitelem Českého centra v Berlíně, Jiřím Rosenkranzem hovořili i o inscenaci, kterou v současnosti uvádí pražské Studio Hrdinů: „V aktuálně uváděné hře Poslední kapitola z dějin světa podle Heinricha Kleista, která je k vidění v pražském Studiu Hrdinů, reaguji na traumatizující období izolace. V této inscenaci jsem vycházela z mnoha rozhovorů s herci o jejich životě během pandemie. Byla to velmi osobní práce, která se zabývá divadlem jako společenským prostorem, který byl na dlouhou dobu uzavřený“, říká Katharina Schmitt.

O hudební předěl mezi dalším hostem se postarala Vanda Šípová z Národního divadla v Praze. Za klavírního doprovodu přednesla árii z revuálně laděné opery „Ples v hotelu Savoy“ maďarského skladatele Paula Abrahama. Tuto nejslavnější jazzovou zpěvohru ostatně považuje sopranistka Šípová vůbec za první operu s tematikou feminismu: „Zpívat v této hře je úžasná věc i proto, že moje postava Madelaine projde obrovskou změnou. Od důvěřivé manželky až po emancipovanou ženu“.

Sopranistka Vanda Šípová

Dalším hostem Salonu byla vědkyně Diana Siswartonová, zkoumající dosud neznámé vlastnosti vody. Zabývá se nechemickými úpravami vody, inspirovanými procesem víření vody v přírodě. Diana pracovala ve Výzkumném ústavu Akademie věd a spolupracuje s řadou vědců v německojazyčných zemích a také v USA. „Proces víření vodu oživuje“, říká Siswartonová. „Tak, jako je uhlík v určité formě diamant a tuha, může mít i voda vysokou vitalitu, která se projevuje jako řád. Nebo mít nízkou vitalitu, která se jeví jako chaos“, říká vědkyně. Jak dodala na závěr svého příspěvku, pokud projde voda procesem specifického víření, tak jí v podstatě „oživíme“ a její vlastnosti a vliv na lidské zdraví se zásadně změní.

Slavnostní večer byl zakončen křtem nového vydání N&N Czech-German bookmagu, kterého se zhostil jeden z předních německých manažerů působících v Praze,  Wolfgang Bremm von Kleinsorgen, generální ředitel Mercedes-Benz pro střední Evropu. 

Foto: Tomáš Železný

Aktuálně na českém webu

Jsme na sexuální křižovatce?

       ·   05.07.2024
Co je největší hrozba dneška? Globální emise! Sociální média a epidemie osamělosti! Politika zalidněná psychopaty! Umělá inteligence! Ale kde že… Je to sexuální revoluce, která vstoupila do fáze, kdy vůbec nevíme, co z ní vyleze.

Andy Warhol v Berlíně pro nepuritány

       ·   23.06.2024
Na nově otevřené výstavě Andyho Warhola v Neue Nationalgalerie najdete vše, jen ne to, co čekáte: v hlavní roli muži, a části jejich těla, často v erotických polohách. Tak explicitní výstava v historii Galerie zde snad ještě nebyla.

Aktuálně na německém webu

Sind wir an der sexuellen Kreuzung?

       ·   05.07.2024
Was ist die größte Bedrohung der Gegenwart? Die globalen Emissionen! Soziale Medien und die Einsamkeitsepidemie! Eine von Psychopathen bevölkerte Politik! Künstliche Intelligenz! Ach wo... Es ist die sexuelle Revolution, die in eine Phase eingetreten ist,