Wenigův lidový betlém.
Třebechovický nebo také Proboštův betlém je unikátní celodřevěný mechanický systém, který vznikal v dílně Josefa Probošta mezi lety
1882–1926. Lidový řezbář připravil původní část betlému jako dárek pro svoji ženu. V průběhu let pak betlém i mechanismus postupně rozšiřoval, a to i za pomocí dalších dvou řezbářů.
Třebechovický – Proboštův betlém.
Po jeho smrti však betlém chátral v kůlně za domem, a to až do roku 1934, kdy se do celé věci vložil mladý učitel češtiny František Skřivan. Ten jako správce betlému přes celé období války objekt spravoval a v roce 1965 se zasadil o zapsání betlému na seznam kulturních památek. Za dva roky putoval Třebechovický betlém na mezinárodní výstavu EXPO67 v kanadském Montrealu.
Propagace režimu
Výtvarný, etnografický a technický unikát byl i přes ožehavost duchovního obsahu v dobách totality tehdejším režimem využíván k jeho samotné propagaci, a tak kromě Montrealu navštívil také Londýn a vystavoval se i v pražském Veletržním paláci. Dnes sídlí Proboštův betlém nastálo ve svém místě zrodu – v Třebechovickém muzeu betlémů v Třebechovicích pod Orebem.
Betlém kromě scény narození Ježíše zobrazuje také některé další novozákonní výjevy, lidové postavy a řemesla či třebechovické okolí. Celé mechanické divadlo trvá kolem deseti minut a je skutečně nezapomenutelným zážitkem.
Ten největší od Krýzy
Největší mechanický lidový betlém na světě se nachází v Jindřichově Hradci. Jedná se o tzv. Krýzovy jesličky budované od poloviny devatenáctého století punčochářem Tomášem Krýzou. Betlém obsahuje 1398 figurek lidí a zvířat ze dřeva či kašírovací hmoty, z nichž je 133 pohyblivých.
Z původního ručního pohonu byl v průběhu let mechanismus upraven a nyní je poháněn elektromotorem. Kromě výjevů z evangelia zde opět dominují jihočeská krajina, tradiční řemesla a měšťanská povolání. Dnes můžeme Krýzovy jesličky vidět ve stálé expozici Muzea Jindřichohradecka.
Krýzovy jestličky.
Betlémáři v Třešti
Třešť, nenápadné město v kraji Vysočina, má ve stavění betlémů tradici starší více než 200 let. Tamní muzeum Betlémů se svou stálou expozicí nazvanou Betlémářství v Třešti představuje návštěvníkům ukázky vývoje betlémářské tradice v celém kraji. Sbírka betlémů zahrnuje papírové betlémy, vyřezávané dřevěné betlémy z 19. a 20. století, ale i betlémy stále aktivních autorů.
Lidové betlémářství v Třešti – pohled na betlém v jedné z domácností.
Návštěvníci města mohou každoročně navštívit také asi 20 betlémů v třešťských domácnostech. K vidění jsou tu často velmi rozsáhlé betlémské scenérie, které místní, kteří tradici velmi ctí, po mnoho generací opravují, ošetřují a s láskou v čase adventním vystavují.
13 postav na Vyšehradě
Muzeí betlémů, či jen soukromých sbírek je po naší republice mnoho, mezi nejznámější patří například Muzeum lidových betlémů v Kryštofově údolí či Muzeum Betlémů Karlštejn.
V. Kubašta – Pražský betlém.
V době adventní či v období Vánoc vystavují své betlémy také farnosti, které mají mnohdy rovněž velmi dlouhou a zajímavou historii. V Praze jde například o Jesličky v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, které tvoří 13 postav v životní velikosti. Jejich výstava bude zahájena tradičně 24. prosince. Zda bude otevřeno občerstvení ve vedlejší restauraci, která proslula návštěvou ministra v době, kdy stejný ministr zakázal návštěvy restaurací, zatím není jisté.
