Procházení štítku

doprava

15 článků
Přečtěte si

Berlín má víc nabíječek pro elektromobily než celé Česko. Praha plánuje, ale s elektromobilitou zaostává

Podle Německé asociace energetického a vodního průmyslu (BDEW) Berlín daleko předběhl ostatní německá města a potvrdil své vedoucí postavení, co se týká počtu dobíjecích stanic pro elektromobily. Jejich počet se v roce 2020 zvýšil dokonce o 70 procent. Nyní má Berlín na 1 700 nabíjecích bodů. Jen pro srovnání: V celém Česku bylo v březnu něco přes 1 500 nabíjecích bodů na více než 800 dobíjecích stanicích. Praha měla na konci roku 2020 těchto nabíjecích bodů, tedy možností připojení pro elektromobily, přibližně 260.
Přečtěte si

Srovnáváme: Berlíňané se těší na novou stanici metra Museumsinsel. Pražané na celou trasu D

Nová stanice berlínské „podzemky“ Museumsinsel na trase U5 měla být do provozu původně uvedena koncem léta. Práce ale zatím váznou kvůli pandemii, stavaři, kteří pocházejí hlavně z Polska, kvůli karanténě nemají do Německa přístup. To Pražané se těší dokonce na celou trasu D, ovšem její otevření rozhodně není tak blízko, čekat budou muset minimálně do roku 2027. Zatím probíhají hlavně geologické výzkumy, které by měly být hotové už v červnu 2021.
Přečtěte si

Srovnáváme: V Praze i Berlíně přibývá cyklistů. A během koronaviru přibylo i cyklostezek

Jestliže budeme v současné kovidové pandemii hledat alespoň něco pozitivního, mohlo by se týkat cyklistů, kol a cyklostezek. Zájem o cyklistiku s počínajícím jarem stoupá a aut není v ulicích pořád ještě tolik, abychom se ve městech museli bát o život. Onen sport či přeprava (jak kdo chce) je navíc v obou zemích natolik populární, že výrobci kol už od loňského jara nedokážou pokrýt poptávku. A jak v Berlíně, tak i v Praze mají cyklisté kam vyjet. Cyklostezek totiž v obou městech neustále přibývá. A nejen těch bizarních.
Přečtěte si

Berlín se loučí s československými tramvajemi Tatra. Jejich život prodloužil covid

V Berlíně se jí říká „tatranská tramvaj“. Nikoli ani tak proto, že tyto soupravy označené Tatra KT4D vyráběla Tatra Smíchov, jež se stala později součástí ČKD, ale spíš proto, že původní vozy měly tři vysoké schody, které cestující při vstupu do tramvaje musel se značným vypětím sil překonat. O tom vědí své především starší lidé, rodiče s kočárky a také vozíčkáři, kteří byli prakticky z jízd „berlínskou tatrovkou“ diskvalifikováni.