Přečtěte si

Pojedou na dovolenou, nebo změní kariéru? V Německu probíhá test nepodmíněného příjmu. Stovka lidí dostane milion korun za nic

Vybraná skupinka stovky Němců bude po dobu tří let dostávat měsíčně 1200 eur, aniž by pro to musela cokoliv udělat. Celkem si přijdou na 43 200 eur, tedy v přepočtu přes milion korun. Test základního nepodmíněného příjmu označují někteří ekonomové za utopii či levicový pokus. Autoři experimentu naopak věří, že příjemci nepřestanou pracovat, budou se vzdělávat a získají šanci změnit povolání. To by podle iniciátorů mohlo vytvořit alternativu k vypláceným sociálním dávkám.
Přečtěte si

Freie Presse: Šance pro saskou ekonomiku se nabízejí v Česku a Polsku. Firmy podepisují přeshraniční dohody

Česko a Polsko potřebujeme, píše Christoph Ulrich, šéfreportér a vedoucí redaktor pro ekonomiku a politiku listu Freie Presse. Saský regionální deník, který sídlí v Saské Kamenici nedaleko českých hranic, upozorňuje právě na důležitost přeshraniční ekonomiky. Východní sousedé hrají podle Ulricha stále důležitější roli jako obchodní partneři německé ekonomiky. Obchodní vztahy s Polskem a Českem mohou pomoci nejen saským firmám oklepat se z koronavirové krize a Němci si toho jsou vědomi.
Přečtěte si

Komentátor Tagesspieglu: Soustředit Německou ekonomiku na Čínu? Státy V4 mají větší potenciál. Včetně rostoucího Česka

Na jaké zahraniční trhy by se Německo mělo soustředit, aby ekonomicky uspělo v časech koronakrize? Na tuto otázku v komentáři pro list Der Tagesspiegel odpovídá novinář Christoph von Marschall. „Všichni mluví o Číně, ovšem čtyři země EU na východě hrají mnohem důležitější roli při zajišťování toho, aby německá ekonomika koronavirovou krizí prošla stabilně,“ píše komentátor. Zaujala ho také zvyšující se kupní síla Čechů, kteří v tomto parametru předstihli Španěly. A samozřejmě i „česko-německá automobilová dodavatelská spolupráce“.
Přečtěte si

Němci si v pandemii všimli, jak moc je jejich export závislý na importu. I na importu z Česka

Šéfka ekonomické redakce deníku Die Welt Dorothea Siemsová se ve své analýze zaměřila na německý vývoz a dovoz zboží v době pandemie. Kromě koronavirových omezení hraje podle ní důležitou roli také rostoucí protekcionismus. Firmy nebyly nikdy předtím tak skeptické ohledně své budoucnosti v zahraničním obchodě jako dnes. Obzvlášť proto, že jsou závislé na importu ze zemí, které jsou těžce zasažené covidem. Jednou z nich je i Česko.
Přečtěte si

Češi mají během koronavirové krize EU raději, všímá si německá rozhlasová stanice

Češi jsou především na západě EU považováni za jeden z nejvíce euroskeptických národů. Německá rozhlasová stanice Mitteldeutsche Rundfunk (MDR) ovšem zaznamenala fakt, že obliba Čechů Evropské unie po dlouhých letech raketově stoupá. Příčinou je údajně koronavirová krize. Proč? Protože se během druhé vlny pandemie EU představuje jako autorita, která obstarává vakcíny a zvládá krizi. A ke změně nálady Čechů prý zřejmě přispěly i nabídky pomoci z Německa.
Přečtěte si

Srovnáváme: V Praze zanikají jednotlivé restaurace. V Berlíně už i celé jejich řetězce

Čeští podnikatelé v gastronomii si celkem oprávněně stěžují na pomalé a nedostatečné kompenzace státu. Ovšem u našich západních sousedů není situace o moc lepší. Alespoň co se týče podniků, které už musely zavřít. Zatímco v Česku zavírají „jen“ jednotlivé restaurace, v Německu krachují celé řetězce. Nejnověji musel kvůli krizi propustit prakticky všechny své zaměstnance steakhouse Maredo.
Přečtěte si

Německé supermarkety čeká v roce 2021 plno změn. Některé už si vyzkoušely na českých zákaznících

Německé obchodní řetězce Lidl, Aldi, Rewe, Edeka a další nachystaly na rok 2021 pro zákazníky v Německu řadu novinek. Některé tamní značky přitom svá vylepšení služeb zkoušejí nejdříve na menším trhu, konkrétně třeba v Česku. Například Lidl zavedl pro své české zákazníky už v září 2020 aplikaci Lidl Plus. Rossmann na Češích zkoušel společně se společností Henkel prodej pracích a čisticích prostředků v opakovaně plnitelných lahvích.
Přečtěte si

Jistota, která vás podrží v krizi: O investičním zlatě s Michalem Drtinou

Sůl nad zlato? Ne, zlato nade vše. Žlutý kov hrál historicky hlavní roli v ekonomikách mnoha národů a investice do něj je již po staletí jistotou. Potvrzuje to i Michal Drtina, ředitel a místopředseda představenstva České mincovny, která je synonymem prestiže a dlouhé tradice výroby investičních zlatých mincí, medailí a prodejcem zlatých cihel neboli slitků. „Peníze budou devalvovat, ale zlato si obecně zachovává svou hodnotu. Například Škoda 120 se tenkrát dala koupit za půl kilogramu zlata. Když se podíváte, za kolik dnes koupíte Octavii, budete zase na půl kilogramu zlata,“ vysvětluje v rozhovoru pro N&N Michal Drtina.
Přečtěte si

Rozhovor o ekonomice a budoucnosti z Berlína: Upevní koronavirus vztah Německa a Česka?

S  ředitelem Českého centra v Berlíně Tomášem Sacherem a vydavatelkou N&N Danuší Siering jsme na sklonku léta 2020 usedli k čistě organické snídani v Berlíně-Schmargendorfu. Setkali jsme se, abychom si pohovořili o aktuálních, a to nikoli jen covidových tématech a vztazích mezi Českem a Německem. Jak Tomáš, tak Danuše žijí se svými rodinami v Berlíně, ale Praha je jim pracovně i soukromě velmi blízká.
Přečtěte si

Srovnáváme: V Česku i Německu se zvýší minimální mzda či přídavky na děti. Kdo to zaplatí?

Málokdy asi lidé očekávali Nový rok s takovou nadějí jako ten s letopočtem 2021. Měl by přinést hlavně návrat z koronakrize do běžného každodenního života. Jenže přinese zřejmě i hlubší krizi finanční. Vlády v Německu i Česku se ji proto snaží kompenzovat vyššími příjmy pro své obyvatele. Obě země v roce 2021 zvyšují minimální mzdu či přídavky na děti. Česko snižuje zaměstnancům daně a pracující v Německu nebudou muset platit takzvaný solidární příspěvek na fond, který původně sloužil ke sjednocení Německa. Všechny tyto “slevy” mají ovšem svá “ale”.