Promítání probíhá v kině Aero. Foto: Lucie Bezoušková
S nápadem speciálních filmových projekcí pro cizince žijící v Česku přišly studentky Anna Šenfeldová a Šárka Bekrová. Projekt spustily v říjnu 2021 Svěrákovým Koljou a po Kytici či Třech oříšcích pro Popelku teď do pražského kina Aero chystají přinést teenage klasiku Snowboarďáci. Jejich cílem je pomocí kinematografie představit nejrůznější fenomény, které jsou Čechům vlastní, to vše samozřejmě doplněné o anglické titulky a vtipný úvod, který prolomí případné mezikulturní ledy. O tom, jaké filmy do projektu vybírají nebo jak cizinci na projekce reagují, popsaly zakladatelky projektu Some Like It Czech Anna a Šárka v následujícím rozhovoru pro N&N magazín.
Kde vznikl nápad přibližovat českou kulturu cizincům skrze film?
Anna: Myšlenka projektu mě napadla v Barceloně, kde jsem byla na Erasmu. Začaly mi tam chybět mé pravidelné návštěvy kina. Výběr english-friendly filmů tam byl dost omezený. Zároveň jsem tam ve škole měla předmět Španělská a katalánská kultura skrz filmy, prostřednictvím kterého jsem se toho dozvěděla spoustu o zemi, ve které jsem trávila svůj pobyt. Napadlo mě tohle spojit a přinést naší národní kinematografii expatům na plátna kina a představit jim naši kulturu v plné parádě.
Už za sebou máte několik projekcí, podle čeho filmy vybíráte?
Anna: Řekněme si upřímně – česká kinematografie nemá ve svém repertoáru nepřeberné množství špičkových filmů, které mohou konkurovat tomu nejlepšímu z amerického či třeba francouzskému filmu. To my ale netvrdíme a ani není naším cílem ukazovat zahraničnímu publiku to nejlepší z naší kinematografie. Mnohem důležitějším kritériem je pro nás vypovídací hodnota o české kultuře. Aby pro nás byl film zajímavý, musí v něm být zobrazena nějaká typicky česká aktivita či vlastnost, nebo musí být ve snímek vyprávět o historické osobnosti či události z našich dějin. Dále se snažíme být co nejpestřejší a střídat předrevoluční a porevoluční filmy, žánry a režiséry snímků. Taky se snažíme, aby filmy pokud možno sezónně zapadaly. Takže v prosinci jsme promítali Tři oříšky pro Popelku, v lednu budeme promítat Snowboarďáky a v létě zase chceme uvést na plátna Účastníky zájezdu.
Komik Carmine Rodi a jeho úvod ke Koljovi. Foto: Lucie Bezoušková
Před projekce řadíte také vystoupení stand-up komiků. Jaký má tento doprovodný program účel?
Šárka: Naši komici mají vtipným způsobem představit určité reálie filmu, které by jinak zůstaly nepochopeny. Například v rámci filmu Kytice jsme mluvili o odkazu K. J. Erbena, a u Kolji náš komik zase s nadhledem popsal zapeklité česko-ruské vztahy.
Nazvala bych to krátkým úvodem do promítaného filmu, kde se dozvíte vše, co jste chtěli o české kultuře vědět, ale báli jste se zeptat. Zajímavé je, že tenhle úvod rozhodně není jenom pro zahraniční diváky. Když na filmy začneme nahlížet i z trošku jiné stránky, mají poměrně unikátní vzdělávací hodnotu. Málokdo z Čechů si totiž spojí souvislosti. Myslím, že byste byli překvapení, kolik lidí si nedokáže dát do souvislosti českou Popelku s normalizací. Lidi neví, v jaké době film Tři oříšky pro Popelku vznikal.
Jaký je zatím na projekce ohlas?
Šárka: Troufám si říct, že zatím velmi dobrý. Po představení za námi vždycky přijdou expati a děkují, že konečně někdo něco takového udělal. Vzpomínám si, že po Kytici za mnou přišla slečna, která je původem až z Aljašky a poděkovala mi takovým způsobem, že jsem měla slzy v očích. V takových chvílích vždycky vím, proč celý projekt děláme a mám velkou motivaci v tom pokračovat.
Chodí na vaše akce také Češi?
Anna: My dvě jsme se ze začátku bály, že když budeme promítat oblíbené české klasiky, tak nám přijde více Čechů než expatů. To se ale zaplaťpánbůh neděje a většina publika je skutečně mezinárodní. Pokud k nám přijde Čech, tak je to buď náš kamarád, nebo známý či partner expata, který chce vzít svého zahraničního kamaráda na svůj oblíbený film.
Každé promítání má svůj speciální drink – na Popelku byly dokonce dva – Cinderella a Prince Charming. Foto: Lucie Bezoušková
Příště (19. 1. 2022) u vás diváci uvidí film Snowboarďáci, co podle vás vypovídá o Češích? A kde projekce proběhne?
Šárka: Doufám, že konečně budeme moct představit zahraničnímu publiku fenomén „Špindl“ aneb Pražáci do hor. A taky chceme poukázat na spojitost Snowboarďáků s filmem Sněženky a machři. Málokdo totiž ví, že Snowboarďáci vznikali jako taková novější a porevoluční verze Sněženek. V rámci lednového promítání chceme taky divákům nastínit české zapálení do zimních sportů a ukázat jim lásku k zasněženým scenériím Krkonoš, našich nejprofláknutějších hor.
Anna: Projekce opět proběhne v žižkovském kině Aero, které celý náš projekt zaštiťuje, za což mu patří velký dík.
Jaké máte s projektem plány do budoucna? Napadlo vás ho třeba rozšířit i mimo Prahu?
Anna: Určitě chceme pokračovat ve zprostředkování české kultury prostřednictvím filmů a zkusit české filmy vyvést i ven. Třeba na nějaký filmový festival či do našich Českých center.
Jaký je váš osobně nejoblíbenější český film?
Anna: Musím říct, že v příštích měsících budeme promítat dva mé horké kandidáty na nejoblíbenější film. Snowboarďácijsou taková moje guilty pleasure. Pouštím si je každý rok na horách a hlášky z něj si jedu po celý rok. No a v únoru nás čeká film Želary, který miluji z úplně jiných důvodů. Krásný příběh, úžasné herecké výkony a ta atmosféra Bílých Karpat. Ještě nesmím zapomenout na Vyšší princip, kde mě naprosto uhranul herecký výkon Jany Brejchové.
Šárka: Když odmyslím sentimentální pohádky z dětství jako Princeznu ze mlejna nebo Popelku, určitě to pro mě musí být Petrolejové lampy s nepřekonatelnou Janžurovou. Miluji také poměrně přehlížený Občanský průkaz a dnes už ikonického Kristiana. Nejde si prostě jen tak vybrat.
Film Snowboarďáci můžete v rámci Some Like It Czech v kině Aero vidět už 19. ledna. Vstupenky jsou k zakoupení zde.
