Jarní výstavy s nábojem elektřiny i nového života

Výstava v Kunsthalle Praha
Pražské galerie a muzea se s příchodem jara a odchodem covidových opatření znovu nadechují, a tomu odpovídají i nabité výstavní programy.

Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Frühlingsausstellungen mit einer Ladung Strom und neuem Leben

Čekají nás velkorysé výstavní projekty, zajímavá umělecká propojení, retrospektivy i komornější výstavy s intimní atmosférou. Záleží, na co právě budete mít chuť. My pro vás máme výběr pěti výstav, které v příštích týdnech a měsících rozhodně stojí za pozornost.

Umění s nábojem

Asi nejočekávanějším kulturním momentem letošního jara je otevření nového velkolepého výstavního prostoru Kunsthalle Praha. Původní Zengerova transformační stanice na Klárově bude už 22. února zpřístupněna veřejnosti jako moderní místo pro umění. Ke slavnostnímu zahájení připravili organizátoři hned dvě výstavy. Dvě ze tří galerií patří výstavě Kinetismus: 100 let elektřiny v umění. Tento projekt zachycuje vývoj od prvního uměleckého využití motorizovaného pohybu a umělého světla až po informační́ technologie a digitální umění současnosti.

foto: Vojtěch Veškrna
Mark Dion´s Cabinet of Electrical Curiosities – Kunsthalle Praha Foto: © Vojtěch Veškrna

Expozice představí bezmála devadesát uměleckých děl od několika generací autorů, mezi nimiž najdete osobnosti, jako byl výtvarník Marcel Duchamp, malíř a fotograf László Moholy-Nagy nebo filmařka Mary Ellen Bute. Mezi jmény z řad uměleckých revolucionářů i současných tvůrců najdete i české zástupce, třeba Zdeňka Pešánka, průkopníka světelně-kinetického umění nebo sochaře Krištofa Kinteru. Kinetismus můžete navštívit do 20. června.

Druhým výstavním projektem je Zengerova transformační stanice: Elektřina ve městě, elektřina v architektuře, který má za cíl přiblížit historii fascinující stavby, jež se svým průmyslovým charakterem stala inspirací pro celý výtvarný program pražské Kunsthalle. Těžištěm této výstavy je příběh o tom, jakou roli sehrály elektřina a moderní technologie v rozvoji této budovy z třicátých let i v historii celé Prahy. Tato výstava potrvá do 22. května letošního roku.

„Skrze obě zahajovací výstavy představujeme filozofii a přístupy, jimiž se budeme řídit i v rámci budoucího programu Kunsthalle Praha. Odhalujeme identitu nového prostoru pro umění – prostoru, kde se vědomosti setkávají s kreativitou, minulost s přítomností i budoucností a lokální s mezinárodním,“ přibližuje záměr Christelle Havranek, hlavní kurátorka Kunsthalle.

Přečtěte si rozhovor s Ivanou Goossen, ředitelkou Kunsthalle Praha

Po smrti zrození

Další rozsáhlou skupinovou výstavu můžete v současné době navštívit také v Centru současného umění DOX. V návaznosti na loňský projekt Vanitas, věnovaný smrti, umírání a pomíjivosti, se aktuální Nadějné vyhlídky s podtitulem Dítě v současném českém umění věnují zrození a začátku života. Nepředstavujte si však idealizované výjevy a obrázky zalité sluncem.

Snímek z výstavy Nadějné vyhlídky. Foto: Lukáš Oujeský/DOX

Téměř čtyřicet umělců ve svých pracích téma dětství zpracovává pomocí naturalismu, karikatur nebo symbolů, z nichž často cítíme melancholii, úzkost nebo prostě jen záhadnost. Narazíte zde na jména jako David Černý, Viktor Frešo, Ivana Lomová, Jaroslav Róna nebo Lubomír Typlt a stejně jako je široké jejich spektrum, je rozsáhlý i výčet uměleckých forem a technik, které Nadějné vyhlídky sdružují. Výstavu můžete v DOXu navštívit do 24. dubna.

Překvapivá spojení

Spojení obrazné, myšlenkové i technické – tomu se věnuje aktuální výstava v pražské SmetanaQ Gallery s příznačným názvem SPOJE. Sedm předních českých umělců vytvořilo pro tuto kolektivní výstavu koláže, mnohdy až absurdní instalace z objektů denní potřeby nebo monumentální malby, které různým způsobem zpracovávají téma spojení. Kromě umělců se u přípravy výstavy spojili také tři kurátoři, kteří dali společně vzniknout zajímavým souvislostem, experimentům a vizuálním vyjádřením. SPOJE jsou k vidění do 10. dubna.

Pohled na výstavu Spoje v prostorách SmetanaQ Foto: © Anežka Bernardová

Fotograf a kouzelník

Dvě velké osobnosti a jedno výjimečné přátelství. To bylo inspirací pro výstavu v Uměleckoprůmyslovém museu, která přibližuje propojení umělecké tvorby Josefa Sudka a architekta Pražského hradu Otto Rothmayera. Prohlédnout si zde můžete světoznámé i znovu objevené Sudkovy fotografie Rothmayerových realizací na Pražském hradě, prototypy jeho jedinečného zahradního nábytku nebo třeba snímky z cyklu Procházka po kouzelné zahrádce, které vznikly u architektovy vily na Břevnově, jež si sám navrhl. Právě přilehlá zahrada se stala místem, kde Sudek často fotil nejen Rothmayerovy židle a křesla, ale i atmosféru kreativního procesu, kterou u „pana kouzelníka“ sledoval. Přezdívka „kouzelník“ se propsala i do názvu výstavy Josef Sudek / Otto Rothmayer. Návštěva u pana kouzelníka, kterou můžete navštívit do 10. dubna.

Sudek,Rothmayer Na Zahradě Foto: archiv UMPRUM

Barevná těla na Kampě

Velkou retrospektivu připravuje na letošní jaro Museum Kampa. Ta proběhne u příležitosti 80. narozenin malíře Jiřího Sopka, jedné z nejvýznamnějších osobností české poválečné malby. Ve třech poschodích bude od března k vidění stovka jeho obrazů, které se vyznačují výraznou barevností, figurálností i osobitým smyslem pro humor, a také řada kreseb a akvarelů.

Sopko: Obraz Dámičky Foto: Museum Kampa

Výstava obsáhne Sopkovu tvorbu od 70. let až do současnosti a nabídne tak unikátní možnost porozumět někdy vesele absurdní, jindy groteskní nebo melancholické náladě často rozměrných pláten. Výstava Jiří Sopko: Retrospektiva začne 11. března a potrvá do 29. května.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Fenomén DEFA: Filmový vhled do témat, o nichž se v NDR mluvilo jen šeptem

Homosexualita, krize bydlení, kriminalita ani další problémy v socialistickém světě oficiálně neexistovaly. Jejich veřejná kritika i pouhá diskuze o nich byla nejen ve východním Německu tabu a systém se všechny problematické společenské otázky snažil zamést pod koberec. I přesto se však řada tvůrců z východoněmeckého filmového studia DEFA (Deutsche Film-Aktiengesenschaft) snažila tato témata ve svých filmech zpracovávat, samozřejmě s rizikem postihů jako je vyloučení z vývozu nebo zákaz projekce v kinech.

Nejčtenější v kategorii ArtDesign