Picasso v Charlottenburgu

Ach, už zase Picasso, povzdechla jsem si tiše, když jsem dostala pozvání na výstavu Pablo Picasso x Thomas Scheibitz do muzea Berggruen v Charlottenburgu. Že jsem nakonec vůbec nelitovala, vděčím nejen samotné výstavě, ale také zajímavému vyprávění průvodce-kunsthistorika.

Výstava začíná ranými díly umělce a pozvolna přechází do kubismu. Nejpozději tady si divák uvědomí, že kubismus byl vlastně experiment. Žádný politický podtext, žádný manifest, který chce analyzovat svět. Vývoj kubismu je nejlépe vidět na obrazech osudových žen Pabla Picassa, které rád a často maloval. “Picasso nebral žádné drogy, jako např. Jean Cocteau, ani nebyl alkoholik jako Modigliani,” popisuje kustod, “ale měl dvě velké životní drogy – práci a ženy.”

Celkový počet jeho děl je odhadován na 50 tisíc! Kolik žen měl v životě Picasso známo není. Ale je jasné, že ženy ovlivňovaly jeho práci, byly jeho múzy a podporovatelky. Měl čtyři manželky, se kterými měl čtyři děti. Vždy to byl mačo Picasso, kdo vztah ukončil, když mu to právě vyhovovalo. Jediná žena, která ho sama opustila, byla Francois Gilot, se kterou měl dvě děti – Palomu a Clauda. “Osudy jeho manželek a milenek často končily tragicky. Souviselo to s tím, že jim Picasso doslova vycucal energii. K tomu pasuje i jeho oblibený citát: Ženy jsou buď bohyně nebo rohožky.”

Muzeum Berggruen má jednu z nejdůležitějších sbírek klasického moderního umění na světě. Zakladatel sbírky, sběratel a obchodník s uměním Heinz Berggruen, prodal městu Berlín v roce 2000 celou svou sbírku výrazně pod její hodnotou. 250 milionů euro, které město zaplatilo, byl jen zlomek z odhadované hodnoty 1, 5 miliardy euro. Pod jednou střechou se dnes nachází více než 100 děl Pabla Picassa, dále díla Alberta Giacomettiho, George Braqua, Paula Klee a Henriho Matisse. Kolekce Berggruen patří do sbírek Berliner Nationalgalerie.
Výstava běží do 1. března 2020. Více se dozvíte zde.

Foto: Danuše Siering

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Jakub Hrůša: Dirigent německého orchestru nemůže přejít žádný technický nedostatek. Němci by to vzali jako podfuk

V německých orchestrech nelze přejít žádný technický nedostatek pouhým vyjádřením víry ve zlepšení. Takový domnělý projev velkorysosti Němci vnímají jako podfuk na podstatě toho, proč se všichni sešli. Problém je potřeba vyřešit, zorientoval se v německé povaze už před lety Jakub Hrůša, dnes šéfdirigent Bamberských symfoniků v bavorském Bamberku a hlavní hostující dirigent České filhamonie a orchestru Accademia Nazionale di Santa Cecilia v Římě. Jeho cíl je vždy stejný: vést a inspirovat orchestr k technicky dokonalému výkonu s určitou emoční nadstavbou. Přitom je třeba hledat rovnováhu. Jakmile ji dirigent najde, dochází k vzácné interakci, na níž se napojuje i publikum, popisuje. Bamberští symfonikové pod vedením Jakuba Hrůši zahrají 21. září v Praze na festivalu Dvořákova Praha.
Přečtěte si

Nová umělecká galerie Kunsthalle Praha přinese nejen přeshraniční dialogy

„Chtěli bychom přispívat k objevování nových pohledů na umění 20. a 21. století, na svět, ve kterém žijeme, a vytvořit tak živé místo pro setkání s uměním pro co nejrozmanitější publikum,“ říká o Kunsthalle Praha její ředitelka Ivana Goossen. Nové místo pro umění z bývalé Zengerovy trafostanice otevře své prostory 22. 2. 2022.

Nejčtenější v kategorii ArtDesign