Výstava začíná ranými díly umělce a pozvolna přechází do kubismu. Nejpozději tady si divák uvědomí, že kubismus byl vlastně experiment. Žádný politický podtext, žádný manifest, který chce analyzovat svět. Vývoj kubismu je nejlépe vidět na obrazech osudových žen Pabla Picassa, které rád a často maloval. “Picasso nebral žádné drogy, jako např. Jean Cocteau, ani nebyl alkoholik jako Modigliani,” popisuje kustod, “ale měl dvě velké životní drogy – práci a ženy.”
Celkový počet jeho děl je odhadován na 50 tisíc! Kolik žen měl v životě Picasso známo není. Ale je jasné, že ženy ovlivňovaly jeho práci, byly jeho múzy a podporovatelky. Měl čtyři manželky, se kterými měl čtyři děti. Vždy to byl mačo Picasso, kdo vztah ukončil, když mu to právě vyhovovalo. Jediná žena, která ho sama opustila, byla Francois Gilot, se kterou měl dvě děti – Palomu a Clauda. “Osudy jeho manželek a milenek často končily tragicky. Souviselo to s tím, že jim Picasso doslova vycucal energii. K tomu pasuje i jeho oblibený citát: Ženy jsou buď bohyně nebo rohožky.”
Muzeum Berggruen má jednu z nejdůležitějších sbírek klasického moderního umění na světě. Zakladatel sbírky, sběratel a obchodník s uměním Heinz Berggruen, prodal městu Berlín v roce 2000 celou svou sbírku výrazně pod její hodnotou. 250 milionů euro, které město zaplatilo, byl jen zlomek z odhadované hodnoty 1, 5 miliardy euro. Pod jednou střechou se dnes nachází více než 100 děl Pabla Picassa, dále díla Alberta Giacomettiho, George Braqua, Paula Klee a Henriho Matisse. Kolekce Berggruen patří do sbírek Berliner Nationalgalerie.
Výstava běží do 1. března 2020. Více se dozvíte zde.
Foto: Danuše Siering
