„Pro Collegium Bohemicum je tato návštěva velkou poctou. Německému prezidentovi a jeho manželce ukážeme například portrét T. G. Masaryka od německého malíře Emila Orlika, osobní předměty parašutisty Jaroslava Švarce, který se účastnil příprav atentátu na Reinharda Heydricha, originál dopisu Franze Kafky nebo také produkty vyráběné českými Němci, například legendární motocykl Böhmerland,“ sdělil N&N Magazínu Petr Koura.
Začíná to středověkem
Rozsáhlá interaktivní výstava zaujímá celá dvě patra ústeckého muzea. Začíná německou kolonizací v raném středověku, připomíná období vlády Karla IV., reformy Marie Terezie a Josefa II., revoluční rok 1848 i meziválečné a poválečné Československo.
„Výstava má ukázat, že v českých zemích žili Němci po staletí, ovlivňovali politiku, prosperitu i kulturu,“ říká Petr Koura.
Ačkoliv je příběh českých Němců vyprávěn chronologicky, je zcela na každém návštěvníkovi, podle kterého rozcestníku se jeho cesta historií německy mluvícího obyvatelstva českých zemí bude ubírat. Spatří více než 500 exponátů, které pocházejí především ze sbírky Collegia Bohemica, některé ale byly získány z mnoha tuzemských i zahraničních institucí.
Od biedermaieru k motocyklu Čechie/Böhmerland
Jedná se nejen o tradiční muzejní exponáty, jaké na výstavě představují kupříkladu sochy Jana Nepomuckého, zapůjčené z Národní galerie, legendární motocykl Čechie/Böhmerland, získaný od soukromého sběratele, více než sto let stará vstupenka na pašijové hry v Hořicích na Šumavě nebo dobové volební plakáty či portréty českých a německých politiků.
Výstava ale využívá i nejmodernější audiovizuální techniku – sochy vytvořené technologií 3D tisku (např. socha maršála Radeckého), dotykové obrazovky nebo využití tzv. pepper´s ghost-efektu. Během něho se v biedermaierovském salonu před návštěvníky zhmotní dívka z měšťanské rodiny, která hraje spinet. Své obdivovatelé si jistě získají i repliky dobových interiérů z různých míst, obývaných Němci.
V pražské kavárně se návštěvnici stanou svědky rozhovoru Maxe Broda, Ferdinanda Peroutky a Karla Čapka, v pokoji ve stylu brněnské funkcionalistické vily zhlédnou filmy z každodenního života vyšší střední vrstvy, anebo si v německé hospodě v Lokti nad Ohří přisednou ke třem štamgastům a vyslechnou dobový rozhovor, vytvořený režisérem a scénáristou Robertem Sedláčkem.
Sedával tu za škamny i ilustrátor Žluté ponorky
Atraktivní výstavní prvek, který jistě osloví nejen zástupce mladší generace, představuje série kreseb na stěnách muzea. Pro výstavu je vytvořil autor populárního komiksu Opráski sčeskí historje, který na veřejnosti vystupuje pod pseudonymem Jaz. Jeho osobitý pohled na dějiny návštěvníka uvádí do jednotlivých výstavních témat. Zároveň lze tyto kresby chápat jako odkaz na malůvky školáků, které kdysi „zdobily“ stěny někdejší ústecké školy, v jejichž prostorách dnes muzeum sídlí.
Není bez zajímavosti, že právě tam svého času sedával v lavici pozdější vynikající grafik, ilustrátor knih a autor animovaných postaviček Beatles z filmu Žlutá ponorka, ústecký rodák Heinz Edelmann.
Když Masaryka namaloval Němec
Výstava poměrně přesně vystihuje cestu německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera do České republiky. Jedna z Jazových kreseb zachycuje zachránce židovských dětí Nikolase Wintona, kterému německý prezident vzdal úctu hned po příjezdu na hlavní pražské nádraží.
Navštívil též hrob T. G. Masaryka v Lánech, kde vznikla studie portrétu prvního československého prezidenta od německého malíře Emila Orlika, která je k vidění právě v ústecké výstavě. A zde si také německý prezident může prohlédnout osobní předměty parašutisty Jaroslava Švarce, který padl v kryptě kostela Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Ta byla rovněž na programu Steinmeierovy návštěvy.
