Silvie Steinerová a Petr Kovařík.
Jaká byla Vaše cesta k čokoládovému byznysu? Čokoládu má snad rád úplně každý, byl to tedy splněný sen?
Měl jsem to štěstí, že jsem měl nejdříve sen, a to bylo dělat něco, kde budu rozhodovat sám za sebe a také tvořit něco, co nebude podléhat schvalování někoho jiného. Vždy jsem měl “problém” s tím, že když jsem chtěl něco vylepšit pro celek, tak určitá část celku proti tomu vzdorovala. Třeba importér nechápal, že dealeři vozů musí také něco vydělat a že kroky vedené od PC s excelovými tabulkami úplně nereflektují realitu. A tak moje pravda byla tak nepohodlná, že mě vyhodili přesně v době, kdy jsem chtěl dát sám výpověď a přidat se k businessu mojí nové partnerky Silvie Steinerové.
A splněný sen to byl. Viděl jsem v čokoládě ten velký potenciál a říkal jsem si, že ty její krásné plechovky s motivy Prahy dostanu na více míst.
Nedávno vyšla Vaše kniha Síla hotentota. Pro koho je určena?
Je to další z mých splněných snů. Vždy jsem chtěl mít restauraci a napsat knihu. Edukační, která bude pro někoho možností změnit svůj život nebo na něj alespoň nahlížet z více úhlů. Každý z nás má úplně jiný background a tím pádem i jiné vnímání a jiné vystupování. Co ale vnímám jako použitelné pro všechny je to, že pokud si dovolíme určité věci pustit, nechat je být, tak se můžeme věnovat těm opravdu podstatným věcem a tím pádem si užívat každodenních chvil. S dětmi, s rodinou, při jakýchkoli aktivitách.
Takže pro koho je? Pro každého, kdo chce na svět nahlížet vědomě. Nahlížet z pohledu celku, nesobecky a uvědomit si, že štěstí je možno najít, ale “pouze” pokud se zmenším a dám kredit těm, kteří tu byli přede mnou či jsou nyní se mnou.
V čem jste výjimeční?
Kromě toho, že děláme věci s láskou, což je asi nakonec ta nejdůležitější ingredience, hlavně tím, že doopravdy tvoříme v radosti a s pocitem toho, že obohatit máme jak sebe, tak druhé. Radost z radosti druhých je to, co hledáme, samozřejmě s vědomím, že si za to zasloužíme být v pohodě. Stejně tak si uvědomujeme, že nyní, v době totální změny, je třeba hledat čím dál tím víc to, aby náš produkt byl nezbytný. Ale ne za každou cenu. Pro to, abych byl spokojený, potřebuji najít něco, co mě bude bavit a naplňovat a zároveň to jde ruku v ruce s tím, že to bude něco, co bude lidem pomáhat a dělat jim úsměv na tváři.
Která fáze v podnikání pro Vás byla nejtěžší?
Kromě začátků, kdy mám pocit, že jsme se Silvou běhali každý den maraton sprinterskou rychlostí, jsme nikdy neměli nouzi o výdělek. Vybudovali jsme vše od nuly, ještě předtím, než jsme koupili bývalé dealerství motorek, tak jsme neměli ani korunu dluh. Nyní se však potýkáme s úplně novou situací. V “normálním” světě by se dalo říct, že firma, která ustojí 30% propad je silná. Teď je 50procentní propad pro firmy s přívlastkem travel v podstatě velký úspěch. Třeba my jsme spadli o 97 % a nyní, když začíná teplo, dokonce o 98 %. Přesto hledáme, jak z toho vybruslit a udržet to, co nás tak moc baví.
Petr Kovařík.
Co je pro Vás nejdůležitější ve firmě i v životě?
Pro mě není jedno nebo druhé, pro mě je to jeden celek. Nejdůležitější je mít pocit, že to, co dělám, dělám v tom nejlepším možném provedení. Nemusí to být dokonalé. Naštěstí mě perfekcionismus opustil docela brzy. Ale musí to být takové, že si to užívám. Musím vědět, že jsem to udělal tak, jak jsem cítil, že to má být uděláno. A co se stane pak, to už je věc druhá.
Jaký je Váš nejoblíbenější produkt?
Určitě náš nový a nejmladší z produktů, a to je bean to bar čokoláda Aluna (v překladu z jazyka Kogi to znamená spirituální síla. Kmen Kogi je navíc z Kolumbie, stejně jako boby, ze kterých se čokoláda dělá). Tato čokoláda získala to nejvyšší ocenění, které kdy česká čokoláda na International chocolate awards (nejprestižnější soutěž na světě) získala. Je to čokoláda od bobů, která je navíc slazena nektarem z květů kokosů, takže úplně něco jiného, než najdete u jiných bean to bar výrobců. To je při konzumaci radost a potěšení zároveň.
Kdo má na starosti vývoj nových produktů?
Tohle dělá nejvíce Silvie, ale většinou i já se švagrem přivezeme ze zahraničí nějaký nápad. Například mrazem sušené jahody v bílé čokoládě jsme okoukali v Japonsku při našich business cestách a nyní to je jeden z bestsellerů, protože to nikdo jiný na trhu nemá.
Jak probíhá testování nových chutí a jakým způsobem se dopracujete k ideálu?
Udělá se mnoho variant, spoustu verzí a pak se ochutnává. Než nový produkt spatří světlo světa, tak to chvíli trvá.
Jak změnil Váš byznys koronavirus?
Jak jsem už zmiňoval, změnil ho velice markantně. Ekonomicky jsme spadli na 2 %, přestože jsme dělali spoustu super věcí. Kvůli tomu, že skoro 100 % obratů jsme měli hlavně díky turismu (Duty free, hotely) či exportu a eventům, nás český zákazník nebyl schopný “uživit”. Obecně bychom popravdě nevybudovali firmu, jako je ta naše, z financí a ochoty nakupovat od českých zákazníků. To turisté a zahraniční obchod dal Praze možnost získat odhodlaného advokáta skrze naše produkty, které se vozily všude po světě, a tak i českým institucím či agenturám, aby si naše produkty kupovaly a reprezentovaly s tím v zahraničí. Lépe než uherákem z Maďarska, Becherovkou vlastněnou Francouzi či čímkoliv jiným.
Co bylo v době karantény největším problémem?
Ztráta turistů a náš nedostatečně rozvinutý kanál v českém B2C zákazníkovi. Snažili jsme se komunikovat výhody naší čokolády oproti čokoládám, které podléhají chemickým procesům a jsou prodávány v supermarketech jako čokoláda, i když to už dávno čokoláda není. Bylo to ale bez většího dopadu. A tak jsme si říkali, že to budeme dělat postupně. Avšak koronavirus nám ten čas nedal.
Vidíte na celé situaci i nějaký pozitivní moment?
Je spousta pozitivních momentů. Například osobně nelpím tolik na majetku. Užívám si jiných radostí a uvědomuji si, že jsme něco vybudovali, ale že během chvilky se člověk může ocitnout zpátky na dlažbě a ani neví, jak se tam dostal. Stejně tak vidím, že firma, která v posledních 5 letech svou aktivitou a reprezentací ČR v zahraničí přinesla státu 60 milionů na odvodech, je nyní státem hozena přes palubu a brána jako nepotřebná. Toto nastavení mysli lidí je třeba změnit. Proto rozjíždíme iniciativu #nastartujcesko a #mluvimeotom. Je dobré si uvědomit, že jsme jako národ pořád nevyspělí a že je třeba se o to zasloužit. Toto uvědomění je velice pozitivní.
Co Vám v této chvíli dělá radost?
Kromě knihy to, že si užívám, jak sám jako člověk rostu. Zmenšil jsem se vědomě, a to mi paradoxně dává možnost užívat si maličkostí.
Jaké máte plány do budoucna?
Udržet naši firmu, napsat další knihu. Z té stávající udělat bestseller a prostě si užívat života a žít. Víc si uvědomovat to štěstí, které mám v tom, co vše můžu dělat, když si uvědomím svoji malost a důležitost těch ostatních.
Více informací najdete zde.
