Andreas Künne: Jednota je stále významnější. Ideologický skepticismus k EU vymizel

Velvyslanec Andreas Künne na zahradě Lobkowiczkého paláce v Praze Foto Tomáš Krist
Andreas Künne vede pražské velvyslanectví devět měsíců. V exkluzivním rozhovoru pro N&N magazín mimo jiné popsal, co pro jeho práci znamená ruská agrese proti Ukrajině.

🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Botschafter Andreas Künne: Ideologischer Skeptizismus gegenüber der EU ist verschwunden

Pane velvyslanče, už jste se zabydlel v Lobkovickém paláci?

Ano, samozřejmě. Nejsem tu tak dlouho, ale je to tak krásné místo, že je velmi snadné se tu zabydlet a zvyknout si.

S vaším předchůdcem, Dr. Christophem Israngem, jsme hovořili téměř před tři čtvrtě rokem. Tehdy ještě pod vedením Angely Merkelové prohlásil, že německo-české vztahy jsou lepší než kdykoli předtím. Německo a také Česká republika mají nyní novou vládu. Myslíte si, že byste mohl totéž prohlásit za rok nebo za dva?

Už dnes mohu říci, že německo-české vztahy jsou tak dobré jako nikdy předtím. To zdůraznil i německý prezident Steinmeier a mnozí další během svých návštěv. Samozřejmě jsou některá témata složitá, ale máme také mnoho dobrých dokladů toho, kam jsme se posunuli. Například česká ochota umožnit německým vojákům pobyt v České republice. Je to pro mě jasnou známkou toho, že vztahy skutečně vstoupily do fáze evropské normality a velmi dobrého sousedství.

Jaký dojem na vás osobně udělala Česká republika a společnost?

Jsem tu velmi rád. Bohužel sedm z devíti měsíců, které jsem zde zatím strávil, ovládla pandemie. To znamená, že jsem tu ještě nezažil normální život. Ruská válečná agrese proti Ukrajině nám v Evropě nastolila velmi neobvyklou situaci. Českou republiku vnímám jako velmi blízkého souseda a přítele. To, jak otevřeně mě zde čeští partneři na všech úrovních přijali, také mluví samo za sebe.

Co si myslíte o české politické kultuře, můžete-li ji srovnat s německou?

Myslím, že velvyslanci tradičně nepřísluší mluvit na veřejnosti o politice hostitelské země. Politickou kulturu obvykle utvářejí potřeby lidí a podléhá i příslušným historickým podmínkám. Ty byly v ČSSR jiné než v západním nebo východním Německu. Po mírových revolucích se také vyvíjejí různě, protože existují jiné referenční body. Pro nás v západním Německu byly od počátku nejdůležitějšími referenčními body Evropská unie a NATO. To se zde samozřejmě vyvinulo až o dost později a vzešly z toho odlišné politické kultury. Zároveň však rozdíl není tak velký, protože mnohé základní názory a postoje společnosti k jednání se zbytkem světa jsou také velmi podobné. Jsme a zůstaneme spolu ve střední Evropě.

Před vysláním do Prahy jste působil tři roky jako pověřenec pro OSN a boj proti terorismu na Spolkovém ministerstvu zahraničí. Ve svém profilu uvádíte, že ať už jste působil na různých pozicích kdekoli, hlavní náplní vaší práce byla bezpečnostní politika a multilaterální otázky. Co přesně bylo vaší prací?

Poslední roky v Berlíně pro mě byly především poznamenány tím, že Spolková republika Německo byla členem Rady bezpečnosti OSN. Ke každému tématu, které se v Radě bezpečnosti projednávalo, jsem musel společně s kolegy definovat německý postoj. Od situace ve Středoafrické republice po střední Asii a od Kolumbie po Afghánistán. Díky tomu se mi naskytl velmi široký pohled na svět. Někdy máme totiž sklon zužovat svět na Evropu a Severní Ameriku, a přitom je mnohem větší. Domnívám se, že naše budoucnost, a to i zde ve střední Evropě, velmi závisí na našich vztazích s Čínou a mnoha africkými zeměmi. Na to jsem se v Berlíně zaměřil.

Nenudíte se po tomto zajímavém zážitku na velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze?

Ne (smích). Mohu se zde naučit spoustu věcí. Bilaterální práce je samozřejmě úplně jiná než multilaterální, ale je velmi vzrušující snažit se pochopit, jak funguje česká politika a společnost. Bylo to samozřejmě velmi vzrušující v těch obtížných podmínkách pandemie. Ruská útočná válka přinesla Evropě dramatický vývoj, který asi nikdo nepředpokládal. Tento vývoj zajišťuje, že se bilaterální práce stala ještě důležitější než dosud. Ústředním bodem těchto bilaterálních vztahů je samozřejmě Evropa, a čím lepší budou česko-německé vztahy, tím lépe pro naše dvě země a pro společný evropský projekt.

Velvyslanec Andreas Künne v sídle zastupitelského úřadu v Lobkovickém paláci
Foto Tomáš Krist, archiv velvyslanectví

Na podzim jste v rozhovoru pro český internetový portál Tradenews řekl, že Evropa je náš společný osud a že neexistuje žádná rozumná alternativa k tomu, abychom v Evropě jednali společně jako partneři. Před více než pěti lety si však Britové odhlasovali odchod Spojeného království z EU. Pak je tu například Maďarsko s Viktorem Orbánem, který je mezi hlavami států a vlád EU považován za nejbližšího partnera ruského prezidenta Putina. V jaké situaci se podle vás EU nachází?

Díky řešení krize způsobené pandemií koronaviru a myslím, že nyní i díky řešení situace kolem napadené Ukrajiny si mnoho lidí ještě více uvědomilo, jak důležitá je Evropská unie, a že by bylo obtížné jednat v těchto situacích jako samostatný stát. Podívejte se na to, jak jsme po krátkých úvodních problémech s očkováním postupovali společně, a zamyslete se nad tím, co by se stalo, kdyby to 27 států dělalo samostatně. To by nedopadlo dobře. Jakou páku bychom měli jako Německo nebo Česká republika sami na Rusko? Myslím, že i v oblasti ekonomického vlivu se ukázalo, že máme dobrou dělbu práce mezi NATO a EU. Co může udělat EU, nemůže udělat NATO a naopak. Kdybychom to neměli, byla by z nás spousta více nebo méně slabých jednotlivých států, které by se v podstatě bez ohledu na velikost každého z nich ve světě vůbec nedokázaly prosadit.

Myslíte si tedy, že otázka euroskepticismu pomalu zmizí z politiky mnoha států EU?

Ne, samozřejmě, že ne. Vždyť to také není tak, že by se na práci EU a naši práci v Evropské unii mělo pohlížet zcela nekriticky. Jsem přesvědčen, že skepse zůstane. Domnívám se však, že ideologický skepticismus, který jsme zažívali do roku 2019, prozatím zmizel a že počet příznivců vystoupení z Evropské unie se ve všech členských státech výrazně snížil. Podle mého názoru je to velmi dobrý vývoj.

Den otevřených dveří Dne 28. června, po přestávce způsobené koronavirem, pořádá německé velvyslanectví tradiční Den otevřených dveří. „Těšíme se na každého návštěvníka. Letos se zaměříme na žáky, protože je důležité myslet na budoucnost, pokud jde o vztahy,“ zve velvyslanec Andreas Künne.

Všechny nás zaměstnává ruská agrese proti Ukrajině. Co znamená pro vaši práci velvyslance?

Obecné nálady německé a české veřejnosti se liší. V čem se jednoznačně shodujeme, je naše solidarita a ochota pomoci ukrajinským uprchlíkům. Neuvěřitelné úsilí, které nyní Česká republika vyvíjí pro uprchlíky, je velmi dobře registrováno i v Německu. Tato vlna solidarity a ochoty pomáhat se projevuje i u německého obyvatelstva. Musíme vidět i to, že před ruskou útočnou válkou panovaly v Německu a v České republice odlišné názory. Nechci příliš zjednodušovat českou a německou politiku, ale v Německu bylo překvapení z náhlé ruské útočné války mnohem větší a trvalo déle, než jsme z toho vyvodili důsledky, samozřejmě i z historických důvodů. Moje práce se samozřejmě změnila v tom, že se věnuji především zprostředkování a vysvětlování. To je nyní mnohem žádanější než dříve. Jsem rád, že protipandemická omezení byla zrušena a že se opět rozběhl politický provoz. Návštěvy mezi jednotlivými ministry jsou nyní opět mnohem přímější, což je pro naše vztahy velice důležité.

Celý rozhovor je součástí červnového vydání tištěného magazínu N&N Czech-German Bookmag. Objednat jej můžete na portálu nakladatelství Albatros.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Obrana výsměchem. Satira v Německu politiky nešetří

Německé televizní pořady zaměřené na politickou satiru vzdáleně připomínají úvody pořadu Jana Krause před nástupem Andreje Babiše k moci. Nelítostně se vysmívají politickým špičkám za jakýkoli hloupý či neomalený výrok nebo čin. Zacházejí přitom mnohem dál než někdejší „Kraus“ a prochází jim to. Německá společnost si totiž uvědomuje, jak důležitý korektiv má v satiře a jako vyspělá demokracie ji také vyhrazuje náležitý prostor.
archiv
Přečtěte si

Berlínská Češka v jazzovém New Yorku

Martina Barta, česká jazzová zpěvačka, žije kosmopolitní život. Bydlištěm v Berlíně, kde studovala jazzový zpěv a hru na lesní roh, v současné době však tráví čas v New Yorku, kde dokončuje magisterské studium na renomované hudební akademii Manhattan School of Music. Náročné studium mohla nastoupit také proto, že získala německé stipendium.
Přečtěte si

Peter Lange, zpravodaj ARD: Česká republika má stále příliš mnoho nekvalifikovaných pracovníků

Peter Lange je rozhlasovým zpravodajem německé veřejnoprávní stanice ARD pro Českou republiku a Slovensko. Od roku 2007 až do července 2016 byl šéfredaktorem rozhlasového vysílání Deutschlandfunk Kultur. Poté začal působit v Praze, jeho rodina žije v Berlíně. O dějiny střední a východní Evropy se zajímal již dříve. Dr. Peter Lange vystudoval žurnalistiku, politiku a historii.

Nejčtenější v kategorii Society