Berlínská Češka v jazzovém New Yorku

Martina Barta studuje na Manhattan School of Music
Martina Barta, česká jazzová zpěvačka, žije kosmopolitní život. Bydlištěm v Berlíně, kde studovala jazzový zpěv a hru na lesní roh, v současné době však tráví čas v New Yorku, kde dokončuje magisterské studium na renomované hudební akademii Manhattan School of Music. Náročné studium mohla nastoupit také proto, že získala německé stipendium.

🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Berliner Tschechin im Jazz-New York

Dostat se na univerzitu, která patří k nejlepším na světě, se podaří málokomu…

Samozřejmě že jsem měla obrovskou radost. Byla jsem přijata již na jaře 2019, ale z finančních důvodů jsem musela studium odložit. Jeden akademický rok vyjde až na 70 000 USD a bez stipendia je to v podstatě nereálné. Univerzita mi nabídla poměrně velkorysé talentové stipendium, ale z důvodu covidové pandemie jsem tuto nabídku odmítla a čekala jsem, až se celková situace zlepší. O studium jsem se tedy ucházela nadvakrát. Na jaře 2021 jsem byla opět přijata a ještě k tomu jsem dostala velice prestižní stipendium německé sipendijní organizace DAAD. Bez tohoto stipendia bych se studiem nemohla začít.

Dnes bydlíš v 17. poschodí s výhledem na Times Square a Riverside Church, vystupuješ na koncertech včetně prestižní Carnegie Hall. Je realita taková, jak sis představovala?

Přiznám se, že když jsem v září 2021 do New Yorku po dvouleté pauze přijela, byla jsem trochu v šoku. New York se během pandemie poměrně změnil. Spousta lidí město během pandemie opustila. Ve městě se bohužel zvýšila koncentrace psychicky nemocných lidí a lidí bez domova. To je jedna z věcí, která mi během mého pobytu v New Yorku trhá srdce. Na toto nejsem zvyklá a zcela upřímně se divím, proč se někdo o tyto lidi nepostará. Na druhou stranu je toto město velice kosmopolitní a kolikrát se vám poštěstí, že během náhodného setkání či spontánní konverzace na ulici narazíte na někoho, kdo o vaše profesní kvality projeví zájem, naváže spolupráci a třeba vás posune dále.

Do New Yorku jsi přišla v době hluboké pandemie. Přesto jsi hned od počátku měla možnost vystupovat na prestižních koncertech. První pomocná ruka přišla právě z české strany…

Je tomu skutečně tak. Česká komunita mě v New Yorku přijala velice přátelsky. Mám tady takovou svou malou „českou rodinu“ právě ze strany ředitele Českého centra v New Yorku Miroslava Konvaliny a současného generálního konzula České republiky Arnošta Kareše a jeho manželky Jitky. Ještě předtím, než jsem se do New Yorku odstěhovala, mě propojil bývalý ředitel Českého centra v Berlíně Tomáš Sacher právě s Miroslavem Konvalinou. Hned od mého prvního dne pobytu v NYC jsem tak měla možnost podílet se na akcích pořádaných právě Českým centrem či Generálním konzulátem ČR v New Yorku. V tomto směru jsem měla opravdu štěstí.

Česká národní budova v NYC, Bohemian National Hall, je tu v podstatě mým druhým domovem a vím, že v případě, kdybych zde měla nějaký problém, se na ně mohu obrátit.

Mohla bys zde studovat, kdybys nedostala stipendijní podporu?

Bez DAAD stipendia a talentového stipendia ze strany mé univerzity (MSM NYC) bych si toto studium v žádném případě nemohla dovolit. Za tuto podporu jsem opravdu nesmírně vděčná. Nicméně není tomu tak, že bych měla veškeré finanční náklady pokryty stipendiem. V podstatě jsem vzala veškeré své úspory, abych zde se studiem mohla začít. Beru to jako skvělou investici do vzdělání v zemi, kde má ostatně jazz své kořeny.  

Jak se ke studijní podpoře staví české instituce?

Před několika týdny jsem též dostala pozitivní vyjádření v rámci výběrového řízení o studijní stipendium Ministerstva kultury České republiky, za což jsem samozřejmě také velice vděčná. Největší satisfakcí pro mě je, když v New Yorku vystupuji a po koncertě za mnou přijdou neznámí lidé, kteří se mi svěří, že je mé vystoupení dojalo k slzám… Toto jsou pro mě nejvzácnější momenty, které mě utvrdí v tom, že mám dále dělat to, čemu se již od svého dětství věnuji, a to je hudba. 

Máš před sebou ještě rok studia, potom se chceš opět vrátit do Berlína. Víš už nyní, co bude v tvém životě jiné právě proto, že tě obohacují zkušenosti z života v Americe?

Pobyt v Americe mě naučil tomu, že si musím vážit toho, co mám, odkud pocházím, kde mám své kořeny. Magisterské studium na Manhattan School of Music mě pro změnu naučilo disciplíně. Studium zde je v porovnání s mým studiem v Německu mnohem náročnější. Po návratu do Evropy bych se ráda soustředila na mé umělecké aktivity a velice ráda bych též udržovala kontakty, které se mi během pobytu v New Yorku podařilo navázat.

archiv

Tento rozhovor je součástí červnového vydání tištěného magazínu N&N Czech-German Bookmag. Objednat jej můžete na portálu nakladatelství Albatros.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Život v hausbótu je trendy v Berlíně i Praze. Úřady mu ale vstříc úplně nejdou

Stále více obyvatel německé a české metropole přichází na chuť svobodě a klidu, které i v jinak rušných městech poskytuje bydlení na lodi. Moderní hausbóty si v ničem nezadají s klasickým bytem, oproti němu však nabízejí každodenní pohled na vodní hladinu, volnost a ticho. Z dobrodružství, které jsme v minulosti mohli závidět „šífařům“ všeho druhu, kteří si před cestou z Prahy do Hamburku nechtěli zbytečně zvykat na „pevnou půdu pod nohama“, se stal v Praze a Berlíně, kde je nedostatek bytů, zajímavý trend. Ovšem úřady z tohoto trendu úplně nadšené nejsou.

Nejčtenější v kategorii Society