🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Boeckl und Kokoscha: Eine wahre Rivalität?
Detaily o životě a díle zakladatele expresionismu Oskara Kokoschky (1886–1980) znám dlouho. Ne tak o osobnosti a uměleckém odkazu jeho současníka, Herberta Boeckla (1894–1966). O to více mě zaujala probíhající výstava v Albertina Modern, která představuje obě výrazné rakouské individuality – a to coby soupeře. Proč se (domnělá) rivalita obou umělců stala stěžejním tématem výstavy, to bohužel ani po prohlídce výstavy netuším. Stejně jako fakt, zda se umělci osobně setkali a do jaké míry jim byla známá jejich tvorba.
Dívka s náhrdelníkem, 1930
Kurátoři Albertina Modern postavili proti sobě zakladatele modernismu, člena skupiny Brücke Oskara Kokoschku, a jeho rakouského současníka, autodidakta Herberta Boeckla. Na rozdíl od Kokoschky se Boeckl proslavil až po první světové válce. Zatímco Kokoschkův význam spočívá v jeho rané expresionistické práci pro Wiener Werkstätte, solitér Boeckl na výstavě překvapuje originálním „Anatomickým skicářem”. Tolik fakta.
Mezi Kokoschkovými kresbami křídou se nachází portrét „Alma Mahlerová s dítětem a smrtí”, portrét Ruth II (čili Ruth Landshoffové) a „Dívky s náhrdelníkem”. Najdeme zde však i exkluzivní dílo: Zobrazuje Kokoschkova mecenáše, zesnulého guru architektury, Adolfa Loose. Dílo datované rokem 1916 Kokoschka vytvořil technikou stříbrné kresby, která jí dodává jemné nuance a kovový třpyt. Je výjimečné tím, že obsahuje rukopisnou poznámku mistra Loose o tom, že se mu obraz podobá víc než on sám.
Stojící chlapecký akt vpravo, 1912
Po dvou velkoformátových fotografiích, zachycujících oba umělce v ateliérech, přechází výstava také k Boecklovým kresbám. Jedná se především o kresby nahých lidí. Mezi nimi najdeme většinou členy jeho početné rodiny: Kromě umělcova autoportrétu a obrazu Alexandry (1958) vyniká velkoformátové plátno “Donna Gravida”. Autor na něm zachytil těhotnou manželku Marii. Boeckl portrét představil na Světové výstavě v Bruselu v roce 1936, a přestože dílo vyvolalo veřejný skandál, Boeckl za něj získal Leopoldovu cenu.
Boeckelovy mrtví a Kokoschkovy květiny
Zvláštní místo v Boecklově tvorbě zaujímá již zmíněný „Anatomický skicář”. Kresby vznikly z podnětu primáře vídeňské nemocnice Kaiser-Franz-Joseph roku 1931. Ten Boeckla požádal, aby kreslil přímo v pitevně. V těchto prostorách tak vznilk cyklus studijních kreseb, na nichž Boeckl zobrazil lidi v různých fázích pitvy, čímž tematizoval lidskou pomíjivost. Je známo, že jeho práce na „Anatomii” zprostředkovala Herbertu Boecklovi jeho osobní pohled na náboženství.
Stojící mužský akt, zezadu, 1919
Oskar Kokoschka se naopak věnoval zejména na sklonku život krásám své zahrady v Villeneuve u Ženevského jezera. Ve svých akvarelech zobrazoval květiny a listy, jako by chtěl po mnoha temných letech etapách svého bytí zachytit na papír co nejvíce krásna.
Více na www.albertina.at
