🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Wien feiert Gabriele Münter
Více než 130 exponátů z veřejných i soukromých mezinárodních sbírek, včetně olejomaleb, grafik, kreseb, fotografií a řemeslných předmětů poskytují vhled do mnohotvárné tvorby umělkyně, která byla dosud většinou nahlížena jako „žena po boku Kandinského“. Výstava sleduje jednotlivé životní etapy, v nichž se střídalo nadšení s rozčarováním, zvědavost s rezignací. Münterová neúnavně hledala ryzí malířský projev v návaznosti na představitele německého expresionismu. K tomuto účelu byla do výstavy zapůjčeny velmi kvalitní díla.
Malířkou a fotografkou
Gabriele Münterová se narodila v roce 1877 v Berlíně jako nejmladší dítě německých rodičů, kteří se po emigraci do Spojených států vrátili do Německa. Její umělecký talent byl rozpoznán a podporován již od raného věku. V roce 1897 začala v Düsseldorfu docházet na soukromé hodiny malování. Smysl pro krajinné detaily zdokonalovala i jako fotografka během dvouleté cesty po Spojených státech, o čemž svědčí 400 dochovaných snímků. Fascinovala ji mohutná řeka Mississippi, stejně jako rozlehlá texaská prérie. Kromě krajinomalby se věnovala neokázalým každodenním burleskním scénám, portrétům známých i náhodných lidí. Pozdější malířku prozrazují jednoduché krajinné výjevy a postřehy z ulic, na nichž výrazně krátila perspektivu.
Setkání s Kandinským
V roce 1901 přijela studovat do Mnichova, kde se seznámila s Kandinským. Impresionistický malířský styl během jejich společných cest a intenzivní zájem o grafiku předcházely jejímu průlomu k jasnosti a redukci. Toho dosáhla v roce 1908 v bavorském Murnau. Tento zlom ve svém výrazu charakterizovala jako přechod „od malování přírody” k „podávání extraktu”: Střechy, fasády domů a louky se proměnily v kompoziční prvky z neporušených barev. Konfrontace s Jawlenským a spřízněnost s naivním a lidovým uměním, zejména s bavorskou podmalbou na skle, u ní brzy vyústila ve zvláštní formu fauvismu. V méně produktivním roce 1912 učinila jako expresionistka první kroky k abstrakci, většinou přitom parafrázovala svoje dosavadní interiérové výjevy a zátiší. Válečný exil v neutrálním Švédsku, kam odešla v červenci 1915, pro ni znamenal výstavní úspěchy, cestování, nové umělecké směřování, ale zároveň i hořkost po rozchodu s Kandinským. Dvacátá léta jsou spojená s tvůrčí krizi i následným hostováním ve skupině Nová věcnost – Neue Sachlichkeit.
Útočiště v Murnau
Během 30. let se Gabriele Münterová potýkala s obtížnými životními podmínkami, zároveň také přehodnotila svůj styl. Přestože nebyla nacistickým režimem označena za autorku tzv. Entartete Kunst a nedostala zákaz vykonávat svoji profesi, nebyla příliš úspěšná. Dům v Murnau, kde žila se svým druhým životním partnerem, historikem umění Johannem Eichnerem, se stal bezpečným útočištěm modernismu. Během války se jim podařilo zachránit řadu raných prací Kandinského i rozsáhlou dokumentaci skupiny Modrý jezdec – Der Blaue Reiter. Celou tuto sbírku, včetně četných děl Kandinského z období před rokem 1914, věnovala Münterová v roce 1957 u příležitosti svých 80. narozenin mnichovské galerii Lenbachhaus.
Když v roce 1949 uspořádal historik umění Ludwig Grote v mnichovském Domě umění velkou skupinovou retrospektivu Modrého jezdce, který byl za národního socialismu ostrakizován, sběratelé a galeristé se o Münterovou začali stále více zajímat. Umělkyně zemřela v roce 1962 ve svém domě v Murnau. Její citát „Čím větší zmatek v životě, tím větší potřeba jasnosti v umění” lze považovat za pravděpodobně největší zmatek jejího života: Krátkou, avšak naplněnou lásku v Murnau.
Celosvětově žádaná umělkyně
Münterová stála dlouhá léta v druhé řadě, avšak postupem času je její odkaz oslavován na velkých retrospektivních výstavách. Její dílo je žádané jako nikdy předtím, což dokládají obsáhlé retrospektivy v Hamburku a Bernu. Na příští rok je naplánovaná reprezentativní přehlídka děl této pozoruhodné umělkyně v Madridu. Je však třeba dodat, že její tvorba není jako celek příliš přesvědčivá. Ztrácí se v chaosu dvou světových válek, v exilu a hospodářských krizích. Ve své rané tvorbě je však Gabriele Münterová mimořádně silná.
Výstava je otevřena do 18. února 2024. Více na www.leopoldmuseum.org
