Korespondent F.A.Z. mluvil s českým ministrem zahraničí o energetice. Podivuje se české liknavosti

Mezi Prahou a Berlínem panuje podle korespondenta německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (F.A.Z.) jistý nesoulad v oblasti zahraniční politiky. Ministr zahraničí České republiky Tomáš Petříček pro jeden z nejčtenějších listů v zemi mluvil o plynovodu Nord Stream 2, postupném ukončení těžby uhlí v Česku, přechodu na jadernou energii a o poněkud liknavé podpoře elektromobility.

Ministr zahraničních věcí České republiky Tomáš Petříček, foto: ČTK.

Německý novinář Andreas Mihm vyzpovídal pro Frankfurter Allgemeine Zeitung ministra zahraničních věcí České republiky Tomáše Petříčka. Bavili se mimo jiné i o požadavku Evropského parlamentu na zastavení výstavby plynovodu Nord Stream 2, který Německo buduje ve spolupráci s ruským Gazpromem.

Evropa Rusko kritizuje, na plynu je závislá

Tímto požadavkem Evropský parlament reagoval na zatčení ruského režimního kritika Alexeje Navalného. Navalnyj přitom není podle Petříčka jediným případem, ruský režim se podle jeho vyjádření pro Frankfurter Allgemeine Zeitung snaží umlčet víc opozičních vůdců.

Petříček v tomto ohledu Evropskou unii kritizuje. Na jedné straně podle něho EU volá po větší svobodě v Rusku a je znepokojena nedodržováním lidských práv, ale do značné míry je na zemi závislá kvůli dodávkám plynu. V dialogu s Ruskem je podle ministra Petříčka důležité zajistit, aby evropské hodnoty a zájmy šly ruku v ruce. Ministr zahraničí České republiky je však podle německého deníku skeptický ohledně toho, zda by se dokončení plynovodu dalo nyní kvůli kauze Navalnyj odkládat. „Nejsem si jistý, zda lze tento projekt ještě zastavit,“ říká.

Česko a uhlí

Plynovod je totiž víceméně hotový. A i Česká republika z Nord Streamu, který má zásoby zemního plynu dopravovat do Německa, těží, protože plyn je přepravován na jih od Baltského moře i přes její území.

Český ministr mluvil v rozhovoru pro německý deník i o nastupujícím novém prezidentovi USA. Petříček doufá, že nová americká administrativa bude více spolupracovat v energetické a klimatické politice, ale naléhá na EU, aby zahájila debatu o budoucnosti evropských dodávek energie. Petříček ví, o čem mluví, připomíná deník. Jeho diplomová práce se zabývala tématem „Perspektivy energetické bezpečnosti v EU“. V Česku je součástí národní energetické politiky postupné vyřazování uhlí, komise k tomu účelu zřízená doporučila jako cílový rok 2038. Sociální demokraté, v jejichž řadách Petříček působí, ovšem doporučují pro úplné odříznutí se od uhlí už rok 2033.

O tom, jak realistické tyto plány jsou, rozhodne už brzy jednání české vlády. Ministr životního prostředí Richard Brabec je pro rok 2033, zatímco ministr průmyslu Karel Havlíček by chtěl skončit s uhlím až v roce 2038. Podle ministra Petříčka nestačí jen určit rok, kdy by se s využíváním uhlí mělo skončit. Je třeba mít i plán, jak přežijí regiony s dosavadní těžbou, která průmyslová odvětví se tam budou nacházet nebo co bude s dětmi horníků. Uhelné regiony by měly dostat podporu z fondů EU ve výši 1,5 miliardy eur.

Polsko se uhlí nevzdává

Závazek vůči uhlí sice Česko přijmout chce, ale dopady uhelného spalování nekončí na hranici země. Polsko chce rozšířit povrchový hnědouhelný důl Turów v těsné blízkosti hranic České republiky a Německa. Obyvatelé na obou stranách hranice se obávají snížení hladiny podzemní vody a zhoršení kvality ovzduší. Saská obec Žitava nedávno podala stížnost proti projektu u Evropské komise. Pravděpodobně nezůstane sama.

Ministr Petříček pro F.A.Z uvedl: „S Polskem máme dobré sousedské vztahy. Pokud však nemůžeme najít přijatelné řešení, které by uspokojilo všechny obavy českých občanů, jsme připraveni si stěžovat. Ve skutečnosti se na to již připravujeme, pokud se do poloviny února neobjeví žádné řešení.“

Kdo rozšíří Dukovany?

Také polovina elektřiny spotřebované v České republice pochází z černého a hnědého uhlí. Obnovitelné zdroje představují přibližně 12 %, zbytek pochází z jaderné energie, na kterou se Česko chce spoléhat i v budoucnu. Výběrové řízení na dva nové bloky o výkonu 1 200 megawattů v Dukovanech bylo však zastaveno poté, co bezpečnostní orgány varovaly před ruskými a čínskými uchazeči, připomíná německý deník.

Projekt v hodnotě zhruba 6 miliard eur, který má realizovat polostátní energetická společnost ČEZ, je největším investičním projektem v historii země. Posouzena musejí být všechna rizika. Ministr Petříček nevěří účasti ruského Rosatomu nebo pekingské státní společnosti CGN, které by se do výběrového řízení zapojily po boku firem Westinghouse z USA, EdF z Francie a KHNP z Jižní Koreje. „Souhlasím s hodnocením bezpečnostních expertů, podle kterého dodavatelé z Ruska a Číny přinesou bezpečnostní rizika. Měli bychom se tomu vyhnout,“ prohlásil Petříček.

Ministr Petříček, který energetické politice rozumí, ví, že je třeba hledat další zdroje energie, konkrétně fotovoltaické a větrné, píše dále korespondent F.A.Z. Andreas Mihm. Dodává ovšem, že v roce 2020 v Česku nebyla do provozu uvedena ani jedna větrná elektrárna. Pro komentátory je podle něj také překvapivé, jak málo investuje stát, kde sídlí automobilka Škoda, do elektromobility. Ministr Petříček si je vědom rezerv v této oblasti. Sám jezdí v hybridní škodovce, a i v jeho zájmu tedy je podporovat čistou mobilitu a rozšiřování infrastruktury na dobíjení baterií elektroaut. Otázku F.A.Z. ohledně finanční podpory těch, kteří kupují elektroauta, prý ovšem záměrně ignoroval.

30. 1. 2021