Sběratel umění Tomáš Ciba: Jako rozbalit bonbon

Rodák z Chebu žijící v Norimberku. Softwarový expert sbírající mladé české a německé malíře. Tomáš Ciba v sobě spojuje různé světy. Není divu, že námětem jeho sbírky je „cesta“.

🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Wie das Auspacken von Bonbons

Tomáši, svou sbírku jste začal cíleně vytvářet poměrně v mladém věku. Zajímal jste se intenzivně o umění již při studiu ekonomie na univerzitě v Praze. Co vás ale přivedlo do ateliérů současných umělců?

Když jsem v roce 2005 navštěvoval 1. ročník vysoké školy, tak i když se to možná nezdá, pro mě jako rodáka z malého západočeského města bez předchozí průpravy na víceletém gymnáziu bylo studium v Praze hodně náročné. Hledal jsem tedy nějaký mentální a možná i intelektuální únik, určité odreagování z prostředí vysoké školy. A ten jsem objevil nakonec v umění. Také v tom určitě byla zároveň zvědavost.

S umělci, jejichž díla máte zastoupená ve své sbírce, jste často v osobním kontaktu. Pravidelně je navštěvujete, jste přáteli, ale pomáháte i jako mecenáš. Jak se k novým umělcům a jejich tvorbě vlastně dostáváte?

Buď na doporučení umělců, které již dobře znám, nebo z klauzur, vernisáží, různých uměleckých cen a přehlídek. V poslední době ale také díky sociálním sítím, jako je třeba Instagram.

Celý ten proces je důležitý – od prvotní myšlenky až po samotné seznámení se s umělcem a jeho tvorbou. Vždy je to pro mě, jako když rozbaluji bonbon. (smích) Zaujal mě svým obalem a celkovým zpracováním, nebo ne? Seberu nakonec odvahu a rozbalím ho? Co na mě čeká uvnitř – sladká odměna, trpkost, nebo prázdno? Jsem od přírody zvídavý, takže ho nakonec vždy rozbalím a dám tomu šanci. Někdy to jde hodně rychle, jindy musím mít trpělivost, protože je tam mnoho různých vrstev obalů. Proto nespěchám a soustředěně rozbaluji dál, dokud nedojdu k cíli.

Koho a co ve vaší sbírce tedy najdeme?

Autoři, jejichž práce mám ve sbírce, se narodili zhruba mezi lety 1980–2000. Převažují díla od profesio-nálních českých umělců, jmenovitě například Václav Buchtelík, Radka Bodzewicz nebo Tomáš Predka, ale najdete tam i několik prací od mladších slovenských a německých umělců, jako je například Dušan Mravec a Ján Valík nebo Anna Maria Schönrock a Manuel Rumpf. 

S mnohými těmito malíři vás pojí po letech vztah, který vaši sbírku prohlubuje. Například s malířem Matějem Macháčkem díky vaší vzájemné komunikaci začala vznikat i takzvaná zamyšlení. Můžete přiblížit, o co v nich jde?

Když tak teď na tím přemýšlím, jde o určitý drobný sběratelský materiál, možná již o podfond mé monotematické sbírky v této fázi. Tímto počinem archivuji pomocí vytištěných fotek z různých cest vybrané aktivity mého oblíbeného malíře Matěje Macháčka. Je to hodně intuitivní záležitost, která vzniká pravidelně z korespondence s Matějem již od jeho studia na AVU Praha. Tam, kde mám silný pocit, že jde o určitý mezník v jeho životě a profesní kariéře, si fotku vytisknu. Matěje pak poprosím, zda by mi mohl z druhé strany papíru napsat, co v tu chvíli zažil, objevil nebo čím ho daná situace obohatila.

Tématem vaší kolekce je motiv cesty. Proč zrovna toto téma?

Motiv cesty považuji za důležitý osobní symbol. Určitě se jedná o mou vlastní cestu životem. Je to o jednotlivých fázích mé životní dráhy a celkově o tom, jak nahlížím na život. Může to být zároveň i o určitém procesu, a sice, že když chci odněkud někam dojít, potřebuji si srovnat především myšlenky, kde se teď nacházím a jak jsem se tam dostal. Z toho mohu dále uvažovat, kudy jít dále, a mít tak pevnou půdu pod nohama.

Pocházíte z oblasti bývalých Sudet, do rodného Chebu se pravidelně vracíte. Jak vás tedy ovlivnily na vaší dosavadní cestě vztahy česko-německého pohraničí? Je vaše rodinná historie propojena se sudetskými Němci?

Pouze má prababička pochází ze severozápadních Sudet. Jinak vliv na mě od dětství měla babička, dcera mé prababičky, která uměla perfektně německy a od útlého dětství učila německy mou sestru a mě. Za to jsem jí dnes velmi vděčný, protože přes znalost cizího jazyka a v kombinaci s mým osobním zájem o historii Německa a České republiky jsem postupně pochopil mnohé důležité souvislosti mezi oběma národy.

Sběratel a absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze Tomáš Ciba (* 1985) se profesně věnuje softwarovému poradenství a procesnímu řízení ve firmách. Svoji uměleckou sbírku, jejímž hlavním tématem je motiv cesty a jež je zaměřena především na klasickou malbu a kresbu, buduje již přes deset let. Ačkoliv nemá formální vzdělání v oblasti výtvarného umění, od mládí se zajímá o vážnou hudbou (roky hrál na violoncello), architekturu a výtvarné umění. Tomáš Ciba, rodák z Chebu, žije a pracuje v Německu poblíž Norimberku.

Vy sám žijete již několik let v Německu poblíž Norimberku. Proč jste si zvolil právě toto místo?

Ano, jsem zde již pátým rokem. Bylo to ovlivněno hlavně tím, že v Norimberku žije několik let část mé rodiny. Dalším důvodem bylo, že toto město znám už od dětství a miluji ho pro jeho vynikající atmosféru a také skvělou dopravní dostupnost. Z Norimberku se dostanete autem, vlakem, letadlem, a dokonce lodí po říčním kanálu s lehkostí všude dále po Evropě.

Jinak volba Německa padla taky z pragmatického důvodu. Chtěl jsem používat němčinu každodenně a Německo je zároveň největší byznysový partner České republiky. Neposledně jsou mi blízké různé česko-německé přeshraniční synergie a iniciativy. Norimberk v tom může figurovat jako startovací plocha.

Projevují se nějak česko-německé vazby ve vaší sbírce?

Nejvýraznější projev je ten, že v mé sbírce je zastoupeno několik prací i mladších německých malířů. Hlavně z Norimberku a okolí, jako třeba již zmíněná německá malířka Anna Maria Schönrock anebo kreslířka z okolí Norimberku Lena Müller a pak také již zmíněný malíř z Mnichova Manuel Rumpf.

Další projev se může odrážet v mém dílčím mecenášském přístupu k těmto umělcům a propojování s pražskou galerijní scénou. Podařilo se mi například oslovit jednu výraznou soukromou galeristku v Praze, aby se seznámila s tvorbou Anny Marie Schönrock z Norimberku, obě si padly do oka a domluvily se na uspořádání její první samostatné výstavy v Praze.

Čím je vám sympatická německá mentalita? Chybí vám naopak něco?

Jsem od narození systematik, takže u Němců oceňuji jejich preciznost a dodržování pravidel. Osobně mi chybí větší otevřenost a ochota při navazování nových kontaktů.

Tento článek vyšel ve čtvrtém čísle tištěného magazínu N&N Czech-German Bookmag

Nejčtenější v kategorii ArtDesign

Aktuálně na českém webu

Jsme na sexuální křižovatce?

       ·   05.07.2024
Co je největší hrozba dneška? Globální emise! Sociální média a epidemie osamělosti! Politika zalidněná psychopaty! Umělá inteligence! Ale kde že… Je to sexuální revoluce, která vstoupila do fáze, kdy vůbec nevíme, co z ní vyleze.

Andy Warhol v Berlíně pro nepuritány

       ·   23.06.2024
Na nově otevřené výstavě Andyho Warhola v Neue Nationalgalerie najdete vše, jen ne to, co čekáte: v hlavní roli muži, a části jejich těla, často v erotických polohách. Tak explicitní výstava v historii Galerie zde snad ještě nebyla.

Aktuálně na německém webu

Sind wir an der sexuellen Kreuzung?

       ·   05.07.2024
Was ist die größte Bedrohung der Gegenwart? Die globalen Emissionen! Soziale Medien und die Einsamkeitsepidemie! Eine von Psychopathen bevölkerte Politik! Künstliche Intelligenz! Ach wo... Es ist die sexuelle Revolution, die in eine Phase eingetreten ist,