🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Brücken
Již Isaac Newton prohlásil: „Člověk staví příliš mnoho zdí a příliš málo mostů.“ Přitom jsou to právě mosty, které nám otevírají nové cesty a umožňují překonávat překážky. Mosty slouží především jako vyslanci mezi různými zeměmi, kulturami a generacemi, mezi předsudky a nedorozuměním. Most je krásnou metaforou našeho bytí.
Stavba mostů je vysoké umění, které může dobře sloužit i více než 3400 let, jak dodnes dokazují mosty v Arcadiku na Peloponésu. Ale i sebelepší odborník bude zbytečný, pokud nebudou existovat mosty v naší mysli. V malém okrese Marienberg v Kühnhaide patří polovina mostu Německu a druhá část České republice. Most zde spojuje břehy říčky Černá již více než 120 let. Poslední oprava proběhla na konci roku 2018, náklady financovala spolková vláda a Svobodný stát Sasko. Rekonstruována však byla pouze polovina mostu, druhou polovinu české úřady odmítly opravit s odůvodněním, že most není důležitý. Dnes most přitahuje mnoho turistů, a vesnice se tak stala nechvalně známou.
Most není jen funkční konstrukcí, která může mít i estetickou hodnotu. Má také politicko-sociální funkci. Která strategická rozhodnutí hrají důležitou roli v konfliktních situacích? Příběh válek by mohl být vyprávěn prostřednictvím mostů, jež byly vyhozeny do povětří nebo vybombardovány, nebo skrze historky o plovoucích mostech, které byly operativně položeny jako náhrada.
Již 30 let žijeme ve společné Evropě v mírovém sousedství. Někdy mám pocit, že hranice jsou historií minulého století, jindy zase – i když mohu projet či projít přes hraniční přechod bez zastavení – se mi zdá, že hranice stále ještě existují. Hraje hlavní roli historie v myslích lidí? Neschopnost prožít okamžik? Nebo strach z budoucnosti? Politická korektnost často přehlíží, že lidé potřebují víc než jen pravidla, pořádek a předpisy, omluvy a podání ruky. Zájem o to společné, co nás spojuje, výměna kultury a tradic, cestování a informace z každodenního života (nejen o hororových či politických událostech) jsou v době vteřinových zpráv důležitější než kdy jindy. Aby se člověk nemusel potýkat s nenávistí, nebo dokonce nezájmem. „Jsme pro Němce to, co jsou Bulhaři pro nás,” zní mi ještě dnes v uších brutální věta jednoho českého podnikatele.
Každý předsudek začíná neznalostí. To je jeden z důvodů, proč vydáváme tento nezávislý knižní magazín. Je jedním z mnoha mostů, které musíme překročit, abychom mohli milovat i to, co někdy nenávidíme… jak zpívá jeden z nejúspěšnějších německých hudebníků, původem z Rumunska, Peter Maffay:
Někdy dosáhneš na celý svět Někdy si myslíš, že ti padá šťastná hvězda Někdy bereš tam, kde bys raději dával Někdy nenávidíš to, co miluješ
Musíš překonat sedm mostů Sedm temných let je třeba překonat Sedmkrát se staneš popelem Ale jednoho dne se staneš jasným světlem
V Berlíně se nachází slavné muzeum Brücke/Most, věnované dílům stejnojmenné skupiny malířů z roku 1905. Prostřednictvím mostu chtěli přenést roztříštěné umělecké směry do moderní doby a překonat staré umělecké konvence. S českým velvyslancem v Berlíně, J. E. panem Tomášem Kafkou, jsme si zde povídali o dnešních mostech. „Vím, že bez mostů se nikam nedostaneme a že most bez lidí nemá smysl.
Pro mě je ale důležitý důraz na lidi, kteří po těchto mostech chodí a předávají zprávy,“ řekl zamyšleně při pohledu na Heckelův obraz „Roquairol“, oblíbený obraz Davida Bowieho, který mu posloužil jako inspirace pro přebal k albu „Heroes“.
Franz Kafka jde ještě dál. V próze Most, napsané na přelomu let 1916 a 1917, je on sám mostem. Začíná lapidárně: „Byl jsem ztuhlý a studený, byl jsem mostem, ležel jsem nad propastí. Byl to jeden z prvních textů, které Kafka napsal v pražské Zlaté uličce, v domě číslo 22, který si pronajala jeho sestra. Chtěl plnit úlohy mostu, jímž se sám stal. Navzdory svému tragickému osudu – nebo právě kvůli němu? – a díky svému mistrovskému talentu se mu nakonec podařilo tento odkaz svým způsobem naplnit.
Nové poznatky ve statice, vývoji materiálů a konstrukčních metodách umožňují nové rekordy v nepředstavitelných rozpětích, délkách a výškách mostů. Na Dolní Moravě byly zahájeny stavební práce na nejdelším visutém mostě na světě. 730 m dlouhý most bude zavěšen ve výšce 95 m nad zemí a spojí dva hřebeny Jeseníků. Na jaře příštího roku má být most uveden do provozu a přilákat další tisíce turistů.
Já stojím ráda na mostech, odkud v tichu pozoruji řeku. V Berlíně k tomu mám spoustu příležitostí – s počtem 960 má Berlín více mostů než Benátky a Praha dohromady. Často myslím na slova Drukpy Rinpocheho, že život je řeka. „Když se na řeku podíváte pozorněji, zjistíte, že se všechno mění v každém okamžiku.“ V posledních měsících jsme se o tom hluboce přesvědčili a na vlastní kůži jsme zažili, co to znamená, když se mosty k našim nejbližším přátelům a rodině uzavřou. Vždy bychom měli stavět mosty širší než řeka.
Tento rozhovor je součástí dvojjazyčné publikace kombinující atributy knihy a magazínu s názvem N&N Czech-German Bookmag. Všímá si fascinujících osobností, které spojují Čechy s jejich nejdůležitějším sousedem a největším obchodním partnerem – Němci. Lze ji objednat například přes portál Albatros Media.
