Experiment
Patrik rád posouvá své hranice, využívá k tomu různorodé prostředky, techniky, a dokonce i vlivy ročních období. S instalací začínal už během vysokoškolských studií. Průlomová byla realizace v Kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze, kde jako nejmladší umělec překryl barokní oltář svými patnácti plátny. Expozice měla velký úspěch a několik jeho děl skončilo dočasně ve stálé expozici středověkého umění v Anežském klášteře. Jeho aktuální výstava v Muzeu umění a designu v Benešově s názvem Vyhořela země reaguje na palčivé otázky lidstva jako globální oteplování a geopolitická situace. V tomto případě autor zaměstnává nejen divákův zrak, ale i čich, už samotný název výstavy naznačuje, jakým způsobem.
Veřejný prostor
Patrik klade důraz na to, aby jeho dílo citlivě reflektovalo veřejný prostor a splynulo s ním. V případě sakrálního prostoru by dokonce nemělo na sebe zbytečně upozorňovat, jen být nepatrným doplňkem. Na jedné straně preferuje monochromatické barvy, na straně druhé ho barva ve veřejném prostoru láká. Důkazem toho je i jeho realizace z roku 2013 na náměstí I. P. Pavlova. Na jedné z nejrušnějších křižovatek v Praze vytvořil barevný pruh o rozloze 500 metrů čtverečních. Dalším pestrobarevným počinem je v rámci ostravského festivalu Landscape 2019 dílo Komunikační vrstvy, které má znázorňovat geologické vrstvení nebo psychedelickou startovací dráhu. Každé z umělcových instalací předchází svědomité navnímání prostoru a studium historických souvislostí. V mysli si promítá působení budoucí expozice v kombinaci s okolím na diváka. Příkladem je i soutěž o vzhled stanice metra budoucí linky D Olbrachtova.
Patrik předložil tři návrhy, které vycházely z tvorby spisovatele Ivana Olbrachta, po kterém bude stanice pojmenována. Ten ve svém díle čerpá ze staroindického vyprávění reflektujícího vlastnosti lidí ve zvířatech, Patrik tento motiv přenesl do jednoho ze svých návrhů.
Architektura
Nový fenomén. Spolupráce architekta a umělce. Patrik je jedním z průkopníků a říká: „Umění jako součást architektury nemá být doplňkem ani dekorací, ale mělo by vzejít z kořenů jako samotná stavba a mít plnohodnotné postavení už od začátku.“ Jeho umělecké vstupy do architektury najdeme v projektech oceňovaného architekta Stanislava Fialy – Palác DRN a Palác Špork; Park Palmovka, kde ve spolupráci s architektonickým studiem Fišer + Aulík architekti vytvořil monumentální obraz připomínající vodopád. V létě dokončil malbu interiéru Vinařství LAHOFER ve Znojmě s názvem Vrstvy, která pokrývá vnitřní klenby.
Black Composition I + II, Diptych.
Crème de la crème
Patrik je oficiálně pátým žijícím Čechem v porevolučním období, jehož obraz zařadila prestižní aukční společnost Sotheby’s do on-line aukce světového výběru nejlepších děl 20. a 21. století, která proběhla začátkem listopadu 2019. Očekávalo se, že prodejní cena díla Black Composition I + II, Diptych bude nejvyšší dosaženou částkou za obraz umělce a dosáhne jeho aukčního rekordu, jelikož se jedná o průlomové dílo – Patrik používá vrstvenou malbu, kterou fyzicky vytrhává.
Diptych byl nakonec vydražen za 6 875 £, přičemž podle aukčního domu Sotheby’s byla odhadovaná částka před aukcí 3 000 – 5 000 £.
Text: Veronika Klinková, Foto: archiv Patrika Hábla
