Rozpočet na kulturu činí v Německu na rok 2024 celkem 2, 3 miliardy eur. Největší položku tvoří dotace pro státní vysílání „Deutsche Welle“ ve výši 390,6 milionu eur, následuje financování „Kulturních institucí v Německu“ ve výši 238,6 milionu eur a příspěvek Nadaci pruského kulturního dědictví ve výši 154,1 milionu eur.
„Zelená“ ministryně Claudia Roth si určitě myslela, že mít k dispozici víc než dvě miliardy eur ročně na podporu kultury, je práce snů. Ale už procitla. Zhrozila se, že „kulturní scéna je prolezlá antisemity a zarytými fanoušky Palestiny.“
Proto vymyslela, že žádosti o kulturní dotaci bude schvalovat osobně a předem hlásá, že antisemisté a propalestinci u ní nemají žádnou šanci. Dávat pozor však musí i ostatní tvůrci. Témata musí být dostatečně feministická, proti rasismu a xenofobii, genderově spravedlivá a inkluzivní a celkově by neměly příliš rozrušovat.
Vítězství setrvačnosti
Začátkem týdne obletělo Německo propagační video, v němž řada herců v čele s detektivy populárního krimiseriálu „Tatort“ vyjádřuje svou postoj „proti nenávisti a agitaci“ tím, že postupně vstanou ze židle, na níž předtím seděli, a prohlásí: „Vstáváme“. Pointu jsem úplně nepochopila. Nicméně by mě zajímalo, zda při natáčení videa dodrželi směrnice na spotřebu toaletního papíru. Ministryně Roth totiž zavedla novou směrnici pro financování filmů, která stanovuje, jak vysoký podíl recyklovaného toaletního papíru musí být na place (90 procent). Nově jsou k dispozici také směrnice týkající se přenocování (polovina rezervací musí být uskutečněna v hotelech „s ekologickými opatřeními“), stravování (alespoň jeden den v týdnu musí být nabízená strava čistě vegetariánská). Směrnice dále zakazuje jednorázové baterie a upravuje řadu dalších životně důležitých věcí.
V oblasti umění a kultury se pohybuji již více než 30 let. Sama neumím namalovat ani prasátko, o to více si vážím každého, kdo umí více než já. Umělecká práce je něco tvůrčího, někdy až anarchistického. „Každý umělecký úspěch je vítězstvím nad lidskou setrvačností,“ prohlásil Herbert von Karajan. Při těch slovech si uvědomuji, jak je dnešní kulturní svět v Německu úzkoprsý a zastřený. Stačí jeden malý přešlap a chlebodárci přiškrtí kanály. Práce Claudie Roth vede k tomu, aby se umění ztratilo v moralismu. Svoboda umění je dnes jen prázdný pojem.
