Procházení štítku

ekologie

74 článků
Přečtěte si

Deutsche Bank: Trvale udržitelný skandál

Tradičně největší německá banka lže o dodržování norem etického investování, říká její (dnes již bývalá) špičková manažerka. Českým bankám se dosud podobné potíže vyhýbají; především proto, že tuzemský rybník je příliš malý.
Přečtěte si

Česko-německá konference: Životní prostředí dostává zabrat a snaha o nápravu se prodraží už i středním vrstvám

Ani „neviditelná ruka trhu“ dosud neodradila evropské firmy od toho, aby si nechávaly vyrábět ocel neekologicky v Číně nebo v Indii. Podobná rozhodnutí se ale napříště prodraží na dani za CO2, která se zle promítne do rozpočtů domácností. I toto varování zaznělo na Česko-německé konferenci Pathways into a Sustainable Future v Praze
Přečtěte si

V Berlíně je průměrně 45 stupňů ve stínu – tak by podle Franka Schätzinga mohlo vypadat léto roku 2070

Německý autor vědeckofantastických bestsellerů Frank Schätzing hledá východiska z klimatické krize. Jeho nejnovější kniha Was, wenn wir einfach die Welt retten? (Co kdybychom prostě zachránili svět?) shrnuje dosavadní poznatky o klimatické změně. Nabízí i návody, jak se bránit horku, které dříve či později dorazí: pomalujme ulice pastelovými barvami, odrážejí sluneční světlo. Nakonec to snad ale nebude nutné, když se všichni zařídíme podle názvu knihy.
Přečtěte si

Jak dva mladí trainspotteři vymysleli noční spoj Praha–Berlín–Brusel

Kdysi se Evropou proháněly fůry nočních vlaků, jejichž hvizd prořezával temnou oblohu. V útrobách vagonů se odehrávala akrobatická cvičení – proplést tělo mezi palandami, sbalit se do klubíčka a zase se bezpečně rozbalit na palandě patřilo ke zkušenosti každého studenta. Potom se noční vlaky kamsi vytratily – vytlačily je levné aerolinky. Už příští rok se ale romantické kouzlo starých časů vrátí, alespoň v Česku, Německu a Beneluxu.
Přečtěte si

Berlín má víc nabíječek pro elektromobily než celé Česko. Praha plánuje, ale s elektromobilitou zaostává

Podle Německé asociace energetického a vodního průmyslu (BDEW) Berlín daleko předběhl ostatní německá města a potvrdil své vedoucí postavení, co se týká počtu dobíjecích stanic pro elektromobily. Jejich počet se v roce 2020 zvýšil dokonce o 70 procent. Nyní má Berlín na 1 700 nabíjecích bodů. Jen pro srovnání: V celém Česku bylo v březnu něco přes 1 500 nabíjecích bodů na více než 800 dobíjecích stanicích. Praha měla na konci roku 2020 těchto nabíjecích bodů, tedy možností připojení pro elektromobily, přibližně 260.
Přečtěte si

Němci a Češi našli společnou řeč. Alespoň v boji proti polské uhelné elektrárně Turów

Na německo-česko-polském trojmezí mezi Žitavou, Libercem a Bogatyní se vyvinula poněkud zvláštní situace, kdy se Němci a Češi spojují proti Polákům. Důvodem je plánované rozšíření těžby v obrovském dole u jedné z “nejšpinavějších” polských uhelných elektráren Turów. Češi již počátkem roku podali proti Polsku žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie v Lucemburku, což Poláky, řekněme, velmi zarmoutilo. Češi mají ovšem podporu sousedního německého regionu v Sasku. Německá Žitava si oficiálně stěžovala u Evropské komise, neboť se rovněž obává citelného poklesu spodních vod a dokonce sesuvů půdy.
Přečtěte si

Srovnáváme: Braniborsko hledá nové plochy pro soláry i na zemědělských polích. V Česku nic takového zatím nejde

Ministerstvo hospodářství Braniborska (spolková země obklopující Berlín) si nechává zpracovat studii o plochách, které by bylo možné použít pro stavbu nových solárních elektráren. V úvahu připadají kromě klasických brownfieldů a zastavěných ploch i zatopené lomy po těžbě nebo dokonce zemědělská půda. To je v Německu na rozdíl od Česka možné, naráží to ovšem na zdrženlivost místních Zelených.
Přečtěte si

Nejčtenější německý autor navrhuje revoluci: Chce doplnit evropskou úmluvu o právo na pravdu i na čisté životní prostředí

Když vydá úspěšný německý spisovatel Ferdinand von Schirach nějakou knihu, je to obvykle bestseller. Ve většině z nich (česky vyšel třeba román Zločiny) vychází ze zkušeností obhájce, tedy svého hlavního „řemesla“, kterému se v Berlíně věnuje od poloviny 90. let. Na počátku dubna však vydal docela útlou knížečku, svou tloušťkou připomínající téměř cestovní pas. Nese název Jeder Mensch a její obsah je stejně úderný jako revoluční. Von Schirach v ní totiž navrhuje doplnit evropskou úmluvu, která by se měla stát ústavou všech Evropanů, například o právo na pravdu či na čisté životní prostředí.
Přečtěte si

Německo odstavuje nejvýkonnější jadernou elektrárnu světa. Češi se diví a jádro naopak posilují

Na konci roku 2021 má být v Německu odstavena zcela funkční jaderná elektrárna Grohnde v Dolním Sasku, která funguje od roku 1984. Má jen jeden blok s výkonem 1 430 MW a na počátku roku zlomila světový rekord: Za dobu své existence dodala do sítě 400 terrawatthodin. Češi by něco takového vyzdvihovali jako národní pýchu. Němci ale v posledních deseti letech nemilosrdně vypínají jednu jadernou elektrárnu za druhou a těch posledních šest zbývajících skončí podle plánu provoz na konci roku 2022. Proč má většina německé veřejnosti přesně opačné instinkty než ta česká, která se tváří, že bez dostavby Dukovan čeká zemi blackout?