🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Das Wasser, das weint, der Filter, der belebt
Žijeme ve světě, kde stojí byznys až na prvním místě. Ochrana životního prostředí je u řady firem a politiků čistě populistická nutnost, nicméně díky tomu začleňují ekologii politici do svých volebních programů a firmy do svých filozofií.
Je snadné vystoupit ze své komfortní zóny a dělat v životě změny? Ale jistě. Protože některé změny jsou velmi rychlé a snadné. Například nasazení filtru na vodovodní kohoutek. Službu tím uděláte sobě i přírodě, alespoň v případě nanouhlíkového filtru filbec pro domácí filtraci pitné vody. Proč bychom měli kohoutkovou vodu filtrovat? Protože se v ní nacházejí látky jako těžké kovy, mikroplasty, pesticidní látky, rezidua léčiv nebo bakterie a cysty, které úpravny vody nedokážou odstranit. Chlor je sice usmrtí, ale jejich zbytky ve vodě zůstávají.
Vlákna délky rovníku
Filtr díky svému složení odfiltruje škodliviny, ale přitom ve vodě zanechá tělu prospěšné minerály. Snadno jej nainstalujete a připojíte k většině kuchyňských baterií. Díky svému unikátnímu procesu výroby tento nanouhlíkový filtr zajistí, že jsou všechny póry uvnitř stejně velké a stejnoměrně rozprostřené. Voda tak filtrem protéká bez preferenčních cest obrovským množstvím mikro- a nanopórů i „slepých“ ramen a tím se prodlužuje a zdokonaluje čisticí proces. Blok filtru obsahuje až čtyřicet tisíc kilometrů nanovláken, což je zhruba délka obvodu Země kolem rovníku.
Aktivní uhlí je synonymem živočišného uhlí, které – stejně jako v trávicím traktu člověka, kde na sebe váže škodliviny a toxiny – funguje uvnitř filtru. Absorbuje škodlivé látky a kontaktní čas vody s aktivním uhlím je dlouhý tak, že z vody postupně odstraní všechny škodliviny. Včetně čím dál tím častěji zmiňované skupiny škodlivých látek PFAS. Jde o perfluorované a polyfluorované alkylové látky (PFAS), které zahrnují více než 4700 chemických látek. Představují skupinu široce používaných uměle vyrobených chemických látek, které se v průběhu času hromadí v lidském těle a v životním prostředí. Jsou známé jako „věčné chemikálie“, neboť jsou v našem životním prostředí a tělech extrémně perzistentní a mohou vést k vážným zdravotním problémům. PFAS jsou pro své voděodolné a nepřilnavé vlastnosti využívány v potravinových obalech, kuchyňském nádobí – zejména teflonu – nebo v povrchových vrstvách funkčních oděvů. Jsou nenápadné, ale extrémně zákeřné. Aktivní uhlí s nanovlákny je dokáže zachytit.
Naopak cenné látky, přirozeně obsažené ve vodě, filtr vodě ponechá. Minerály, soli a stopové prvky nezbytné pro lidský organismus zůstávají nedotčeny. Vzhledem ke své malé velikosti a dobré mobilitě procházejí filtrem, a jsou tak dostupné pro lidský organismus i po filtraci.
Feminizovaní samci
Současný svět je ve vztahu k vodě jeden velký začarovaný kruh. Vzhledem k tomu, že tzv. vyčištěná voda z čistíren odpadních vod putuje zpět do vodních toků, do kterých se dostávají pesticidy a hnojiva splavená z polí, je naše voda permanentně kontaminována. Moderní čistírny odpadních vod dokážou sice vyčistit mnohé, ale i přesto si neporadí s již zmiňovanými mikroplasty, fosfáty, hormony nebo drogami. Největší koncentrace těchto odolných látek je samozřejmě těsně pod čistírnou, kde jsou naředěny tokem, do kterého jsou vypouštěny. I to je důvod, proč některé ryby, například pstruzi, vyhledávají tato místa, protože se stávají závislými na návykových látkách. Ale nejde „jen“ o závislost, kterou jsou ryby zasaženy. Vysoký podíl hormonálních léků v odpadních vodách, a to nejen antikoncepce, ovlivňuje celý životní cyklus ryb. „V tocích pod čistírnami komunálních odpadních vod, kde je nízké ředění vypouštěných vod, často pozorujeme negativní vlivy na vodní organismy, které jsou výsledkem působení látek ovlivňujících jejich hormonální soustavy – například hormonálních látek používaných v antikoncepci či při léčbě různých onemocnění. Působení těchto látek se projevuje například narušením přirozeného rozmnožování, samci mají zhoršenou kvalitu spermií, v některých lokalitách se mění poměr pohlaví ve prospěch samic atp.,“ říká Tomáš Randák, ředitel Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech.
Vědec Roman Grabic mluví také o rizicích domácích čistíren vody, jež si berou vodu z vrtu, nebo dokonce ze studny. „Problémem je mělká podzemní voda, která je z velké části znečištěná, jsou-li navíc umístěny v blízkosti pole, zejména s technickými plodinami, jako jsou cukrová řepa, řepka a kukuřice, kde se s ochrannými postřiky nešetří. Celé je to o tom, jak využíváme krajinu. To souvisí s politikou EU a následně národních států ve vztahu k zemědělcům. Ti nedostávají za znečišťování pokuty, ale naopak jim každý rok stát přiděluje dotace. Podle nově schválených pravidel EU bude zavedena rozšířená odpovědnost výrobců, ale pouze léčivých a kosmetických přípravků pro lidi, která stanovuje těmto firmám povinnost hradit do určité výše náklady na investice do čištění odpadní vody. Stát by měl – a evidentně i může – nařídit a hlavně kontrolovat plnění určitých podmínek pro zlepšení životního prostředí,“ upřesňuje docent Roman Grabicz z Jihočeského výzkumného centra akvakultury a biodiverzity hydrocenóz (CENAKVA).
Klíčoví znečišťovatelé
Na současném znečištění vody se podepisuje mnohem víc faktorů než ty, které již byly zmíněny. Na místní úrovni to může být i staré a poškozené potrubí u historických budov, které je zakopané desítky let pod zemí. Bohužel se to týká veřejných budov, jako jsou například školy, nemocnice, domovy pro seniory atd. U těchto budov je možné do doby rekonstrukce využít k odstranění nežádoucího znečištění kvalitní filbec.
V současnosti také zaznamenáváme znečištění malých zdrojů vody, způsobené již dávno zakázanými pesticidy. Jde například o atrazin, herbicid používaný proti dvouděložným plevelům při pěstování kukuřice, cukrové třtiny, sóji, ale také v lesnictví. V Evropské unii je zakázán, ale v USA a řadě dalších zemí světa se stále používá ve velkém množství. Původ znečištění lze jenom odhadovat, ale může jít o objednávky ze zahraničních e-shopů.
Kvalitu povrchové vody značně ovlivňují farmaka a rezidua léčiv, která mají v odpadních vodách nejvyšší koncentraci zejména v místech s vysokým osídlením, nemocnicemi a domovy pro seniory. Vodu kontaminují také přípravky osobní hygieny, jako například UV filtry v krémech na opalování, stabilizátory krémů a make-upů, parfémy či navoněná mýdla. Z toho vyplývá, že začít u sebe je ve vztahu ke zdravějšímu životnímu prostředí nezbytné. Nemůžeme přestat léčit choroby, ale snížit nadužívání toho, co není nezbytně nutné a vracet nepoužitá léčiva zpět do lékáren, je jednoduché řešení.
Nanouhlíkový filtr má výhodu nejen toho, že umí všechny tyto škodliviny zachytit, ale také je ekonomicky nejvstřícnější. Za litr balené vody v obchodě zaplatíte 5 až 20 korun, u běžné filtrační konvice dáte za litr přefiltrované vody 1 až 2 koruny a litr vody přefiltrované přes filbec vychází na 50 haléřů. Jeho výdrž je šest tisíc litrů, což odpovídá životnosti zhruba půl roku. „Navíc pro výrobu našich filtrů využíváme čistou energii z obnovitelných zdrojů a trvale snižujeme uhlíkovou stopu naší výroby,“ říká Michal Malát, ředitel česko-německé společnosti Filbec, která v loňském roce navázala partnerství s výzkumnou společností instrAction, průkopníkem ve filtračních vodních technologiích.
Balená voda
Balená voda nad kohoutkovou v Německu vítězí, říká Florian Rohde, ředitel instrAction GmbH.
Jaká je kvalita vody z kohoutku v Německu a kde vidíte největší problém nebo riziko?
Voda z kohoutku v Německu je přísně kontrolována a má dobrou kvalitu. Voda je čištěna vodárnami a zákonem stanovené limity škodlivých látek, které se mohou ve vodě vyskytovat, jsou obecně dodržovány. V Německu existuje řada limitů pro pitnou vodu, které zajišťují, aby voda z kohoutku nepředstavovala zdravotní riziko. Limitní hodnoty jsou uvedeny ve vyhlášce o pitné vodě, která je pravidelně aktualizována. Cílem je zajistit čistou pitnou vodu vhodnou k lidské spotřebě.
Přesto však existují určitá rizika. Jakmile se pitná voda dostane do domu, přechází veškerá odpovědnost na majitele domu. Bohužel jsou často stále instalována stará potrubí, z nichž některá jsou vyrobena z olova a představují zdravotní riziko, nebo jsou ventily a armatury vybaveny součástmi, z nichž se do vody uvolňují kovy. V těchto případech může dojít k překročení limitních hodnot. I mezní hodnoty však znamenají, že ve vodě jsou stále přítomny stopy kontaminantů, které při konzumaci vody přijímáme a které se v případě těžkých kovů hromadí v těle spotřebitele.
Bohužel ne všechny látky, jež se mohou vyskytovat v pitné vodě, jsou regulovány. Například pro mikroplasty, hormony nebo zbytky léčiv v pitné vodě nejsou stanoveny žádné limity. Jen v německých podzemních vodách bylo zjištěno osmnáct různých antibiotických látek, pro které neexistuje kompletní hodnocení rizik pro životní prostředí.
Nově jsou regulovány alespoň perfluorované a polyfluorované alkylové látky (PFAS), takzvané věčné chemikálie, protože nejnovější studie prokázaly zdravotní rizika. PFAS lze nyní detekovat ve vodě, v potravinách i v našich tělech po celém světě. Zákonodárci zareagovali a stanovili limitní hodnoty, čímž zavázali odpovědné provozovatele úpraven pitné vody k používání vhodných filtračních stupňů.
Dalším faktem je, že voda z kohoutku bohužel většinou nechutná neutrálně, ale například po chlóru nebo trochu zatuchle, což je důvodem, proč ji lidé odmítají pít. Přesto je voda z kohoutku nejlevnějším a nejpohodlnějším způsobem uspokojování každodenní potřeby vody. A ve srovnání s minerální vodou je dokonce lépe kontrolovaná. Přesto je balená voda stále preferovanou volbou, zejména v Německu.
Vaše společnost stojí za technologií iA, tedy intelligent Absorber. O co se jedná?
Chemici ze společnosti instrAction vynalezli novou technologii absorbéru, která udržuje nejcennější zdroj – naši pitnou vodu – čistou tím, že z vody odstraňuje toxické kovy, PFAS, bakterie a další škodlivé kontaminanty. Říkáme jí technologie iA – inteligentní absorpční technologie společnosti instrAction. Zvláštností je extrémně vysoký počet vazebných míst, která vážou nečistoty velmi selektivně a s vysokou kapacitou. Vznikají pak velmi stabilní chemické komplexy, jež trvale zadržují jednotlivé látky, a proto je nelze po dobu životnosti filtru znovu vyplavit. Přitom vazbám nebrání jiné látky, jako jsou zdravé a přirozeně se vyskytující minerály, například vápník nebo hořčík. To znamená, že lze selektivně odstranit i ty nejmenší stopy nečistot až pod detekční limit moderních analytických systémů.
Propojili jste technologii iA s konceptem filbec. Jaký je výsledek?
Technologií iA vyplňujeme mezeru v domácích filtrech, kterou by mohly zastoupit pouze složité filtry s reverzní osmózou nebo velmi velké filtry – zejména co do odstraňování těžkých kovů. Dali jsme si za úkol vyvinout a nabídnout velmi účinný filtr pro domácnost, který se vejde pod každý dřez. K tomu je kromě technologie iA zapotřebí velmi kvalitní, homogenní a účinný blok aktivního uhlí. Testovali jsme mnoho filtrů s aktivním uhlím a výsledek byl jednoznačný – blok s aktivním uhlím filbec je nejlepší na trhu. Má velmi homogenní velikost pórů, pouhých 0,3 µm, které zadrží všechny nečistoty větší než 0,3 µm, jako jsou bakterie, viry a mikroplasty. Ostatní látky, například hormony, zbytky léčiv nebo látky zhoršující zápach a chuť, třeba zmiňovaný chlór, jsou také zachyceny díky vynikajícím absorpčním vlastnostem nanouhlíkové technologie.
Brzy se ukázalo, že kombinace nanotechnologie filbec a technologie iA může vytvořit jedinečný filtr. Technologie byly sladěny a chytře zkombinovány tak, že nyní můžeme hrdě říct, že nabízíme vůbec nejlepší filtr dostupný pro domácnosti. Navíc díky selektivní filtraci jsou v pitné vodě zachovány všechny přirozeně se vyskytující zdraví prospěšné minerály.
Co je třeba udělat, aby se zabránilo zhoršování kvality vody nebo aby se kvalita vody zlepšila?
Začíná to povědomím o nejcennějším zdroji, který na planetě máme. Voda neustále koluje. Jakékoli znečištění, které se do vody dostane, si najde cestu zpět do vodního koloběhu a musí být před spotřebou odstraněno nebo sníženo. To znamená, že vyhýbat se znečišťování, zejména umělými látkami, jako jsou plasty, léky, krémy, teflon a další většinou chemicky vyráběné látky, je nejlepší způsob, jak zabránit zhoršování kvality vody. Mnohé látky se nerozkládají nebo se rozkládají velmi pomalu, ale nikdy nezmizí; je třeba je pracně a nákladně vyřadit z koloběhu a zničit. Kvalitu vody lze samozřejmě zlepšit i individuálně v domácnosti, třeba použitím kvalitních trubek a armatur nebo vodních filtrů. Rozhodující je samozřejmě také výběr filtru. Pro trvalé zlepšení kvality vody by se měly používat tzv. Dead-End-Filter, které neprodukují odpadní vodu, ale upravují celý průtok vody a odstraňují nečistoty. Systémy s reverzní osmózou sice odstraňují z vody všechny znečišťující látky, ale na druhé straně je v koncentrované formě uvolňují do odpadní vody. Všechny látky se tak vracejí zpět do vodního koloběhu.
Tento článek vyšel v šestém čísle tištěného magazínu N&N Czech-German Bookmag
