Arch+Art Connection / Part II: CHYBIK+KRISTOF & Vinařství LAHOFER
Na každý projekt lze nahlížet z různých úhlů pohledu. Čím je jich více, tím objektivnější názor si na něj vytváříme. Chceme vám představit tři pohledy na vznik jedné ojedinělé stavby mezi vinicemi u Znojma. Part I – pohled umělce Patrika Hábla, který vymaloval obnažené betonové stropy, Part II – pohled studia CHYBIK+KRISTOF, které si vzalo pod křídla celý architektonický návrh a Part III – pohled Vinařství LAHOFER, bez kterého by stavba nestála a pro které se stala novým a inspirativním místem další etapy působení.
Part II: ARCHITEKTI CHYBIK+KRISTOF
Jaké bylo od Vinařství LAHOFER zadání pro stavbu?
Museli jsme vycházet z určitých parametrů ve smyslu technologie a kapacit. Smylem bylo postavit vinařství, kde by probíhala výroba, ale byl by tam prostor také pro degustace a kulturní zážitky. Nejzajímavějším požadavkem, který jsme dostali, byla vyhlídková věž, ze které bude vidět do okolí.
Nechali vám volnou ruku nebo jste se museli držet přesného zadání?
Při naší práci se nesnažíme pracovat s jenou geniální skicou, ale baví nás dialog s klientem. Provádíme jej procesem od prvních skic až po finální architektonickou studii. Jednoduše řečeno jde o takový jeden dlouhý workshop, při kterém se o projektu bavíme, kreslíme, modelujeme a společně vytváříme více variant. Měli jsme jich osm, nebo spíše deset, na kterých vinařství vypadalo jednou jako krabice, po druhé jako koule nebo kra. Jejich smyslem bylo nikoli mezi sebou soutěžit, ale chtěli jsme si na skicách uvědomit kvality jedhotlivých řešení. Z každé varianty jsme pak vzali tu nejlepší špetku a z nich vytvořili výsledek. Tímto procesem jsme nakonec společně dospěli k výslednému návrhu.
Co bylo nejnáročnější vymyslet?
Výzvou bylo vytvoření nekolizního proudu výroby. To znamená realizace okružní smyčky, ve které nebude proti sobě zásobování a expedice. Pracovali jsme tedy se dvěma vstupy do objektu a vytvořili jsme takové „účko“, kde není možné, aby ke kolizi došlo.
Co bylo naopak nejnáročnější realizovat?
Zasadit objekt do kontextu tak, aby to vypadalo přirozeně. Šlo v podstatě o tři části, které sledují terén. Navíc ze dvou stavebních systémů – prefabrikovaného ve výrobní hale a motolické betony v prosklené části. A samozřejmě také vytvoření žeber, které navazují na řádky vinohradu, protože každý oblouk má jinou geometrii. Průřez oblouků má sice stejný rádius, ale klesá po terénu a prodlužuje se.
Betonové stropy měly být původně obloženy dřevem, ale nakonec jste se rozhodli pro jiné řešení.
Uvědomili jsme si, že je škoda je zakrývat. Mezi žebra měly být původně instalovány dřevené laťky, ale obnažené betonové části kolem nich pro nás nebyly vizuálně uspokojené. Vypadaly tak trochu, jako kdyby po nich někdo maloval, tak nás napadlo propojení s výtvarným uměním a oslovili jsme Patrika Hábla, umělce, který si s něčím takovým umí poradit. A udělali jsme dobře!
Co říkáte na celosvětový trend propojování vinařských domů s uměním?
Je to trend, který je přirozený, protože víno je odjakživa spojené s kulturou. A přesně to jsme chtěli akcenovat tvarem vlny, který jsme stavbě dali. Díky vlně objekt splňuje jak požadovanou vyhlídku, tak přirozeně vytváří víceúčelový amfiteátr.
Co vás na projektu pro Vinařství LAHOFER nejvíc bavilo?
Spolupráce. Tým lidí, se kterým jsme ve Vinařství LAHOFER komunikovali byl velmi velkorysý a projevil v nás velkou důvěru, bez které by něco tak výjimečného vůbec nevzniklo. Spolupráce to byla mimořádná a díky tomu i vydařený výsledek. Ona vizualizace je jedna věc, finální realita věc druhá a ta nás – zejména co do smyslového prožitku – nečekaně mile překvapila.
Plánujete s Vinařstvím LAHOFER nějaké další projekty?
Již jsme společně realizovali novou enotéku ve Znojmě – House of wine. Jde o atraktivní experimentální degustační prostor. A možná budou ještě další projekty, ale to si zatím nechám pro sebe…
Více na: chybik-kristof.com
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Part I: UMĚLEC PATRIK HÁBL
