Rekreační vodní turistika by se dala v Česku zařadit mezi národní sporty. Počátky se datují do roku 1875 a na rozvoj vodáctví měli značný vliv skauti a trampové. Dnes se služby půjčoven a kempů stále rozšiřují, takže si stačí zamluvit loď, lístek na vlak, do batohu vzít spacák a vydat se „na vodu“.
Pokud jste viděli film Svatební cesta do Jiljí z roku 1983 od Hynka Bočana, pak můžete potvrdit, že splavit řeku dokáže skutečně každý. Nejen že jde o disciplínu, kterou si velmi rychle osvojí i člověk bez jakýchkoli zkušeností a každé věkové kategorie, ale stačí pro ni pouze nadšení a parťáci. V případě kajaku jede každý v lodi sám s oboustranným pádlem. V případě kánoe jde o týmovou práci dvou lidí. Klíčový je jak vodák na přídi, tedy takzvaný háček, který je obrazně řečeno pohonem lodi, tak kormidelník neboli zadák. Ten udává směr dle instrukcí háčka, který oznamuje, kde je kámen, mělčina či jiná nástraha řeky, na kterou se nesmí najet, aby se posádka lodi neotočila, ve vodáckém slangu tak zvaně „neudělala“.
Dalším faktorem vodáctví je utužování přátelských vztahů či navazování nových. Jde o týmovou akci, kdy se bez vzájemné důvěry v lodi neobejdete. Navíc své přátele poznáte v netradičním prostředí a mimo svou i jejich komfortní zónu. Přátelství, která vzniknou na vodě bývají většinou na celý život.
Dnes je vodáctví velmi pohodlnou a bezstarostnou aktivitou ve vztahu k vybavení a logistice. Díky tomu, že se z něho stala populární náplň letní dovolené řady Čechů, vzniklo podél splavných řek rozmanité zázemí služeb. Stačí si dostatečně dopředu, obzvláště letos, zamluvit v půjčovně daný počet kánoí, pádel, barelů, díky kterým vám osobní věci zůstanou v suchu, případně plovacích vest, a sdělit, kdy a kde si lodě vyzvednete a kdy a kde je vrátíte.
Dnes už nemusíte složitě přejíždět z místa na místo auty se zahrádkou či vlekem pro lodě, stejně tak jako není potřeba si s sebou vozit stan či jídlo. Zázemí kempů dnes nabízí ubytovací kapacity různých kategorií – od malých chatiček přes bungalovy až po pěkně vybavené apartmány. Každý kemp navíc disponuje různými stravovacími koncepty počínaje bufetem s jednoduchým občerstvením přes hospodu s rychlými hotovkami až po restaurace s á la carte menu. Ve většině případů jsou součástí umývárny a sprchové kouty s teplou vodou na žeton. Na internetu dnes nalezneme stovky odkazů na vodácké mapy, průvodce, doporučení a fóra. Samozřejmě také recenze, ale nejlepší je – jako u všeho jiného – vlastní zkušenost.
Aby se stala vodácká výprava tou správnou, zcela jistě k ní patří večerní táboráky, hraní na kytaru, pruhovaná trika a pozdrav ahój, kterým se vodáci výhradně zdraví. Mnoho Čechů si léto bez kempů a vodácké akce nedokáže vůbec představit a kdo to ještě nezažil, tak kdy jindy je ten správný čas na poznávání české krajiny z nového úhlu pohledu – z říční hladiny – než právě teď!
