Přečtěte si

Německá vlajka – ne vždy vypadala takhle

Vlajka Německa vypadá jednoduše, ale její dějiny zdaleka jednoduché nebyly. Dnes se skládá ze tří vodorovných pruhů barev – (odshora) černé, červené a zlaté, poměr délek stran je 5:3. Nepřetržitě je vlajkou Spolkové republiky Německo od roku 1949. Ale proč vlastně vypadá zrovna takto? Je symbolem odporu proti Napoleonovi.
Přečtěte si

Historické okénko: Kdysi u nás vycházely excelentní deníky v němčině. Dnes si v rodném jazyce Němec nepřečte skoro nic

V Česku žije okolo 40 tisíc lidí, jejichž mateřským jazykem je němčina. Zhruba polovinu z nich tvoří potomci nevysídlených českých Němců, druhou polovinu nově příchozí ze spolkové republiky. Tolik lidí už by si zasloužilo nějaký tištěný deník, co myslíte? Nemají ho. Prager Zeitung přestalo vycházet v prosinci 2016, dnes je posledním mohykánem slavné historie německého tisku u nás měsíčník LandesEcho. Němčina se z našich luhů a hájů vypařila stejně jako podzemní voda. A to jsme se po celá staletí tak báli germanizace! Vydejme se na chvíli do ne tak dávné historie.
Přečtěte si

Momentky z fantaskního života Eriky Mannové: O ženě, která se z “nejbláznivější herečky” stala ikonou boje proti Hitlerovi

Nebyla to jen dcera nejslavnějšího spisovatele v Německu 30. let Thomase Manna. Byl to přímo prototyp “nové ženy”, která tančí, hraje v kabaretu, jezdí automobilové závody, píše knihy, žije s muži i ženami současně… A posléze táhne s americkou armádou skrze Afriku, Normandii až do Berlína jako válečná korespondentka. Zažila několik exilů, nakonec utíkala před FBI i z Ameriky. Zemřela v roce 1969 vyčerpaná z drog a divokého života. A hlavně zlomená po smrti svého bratra Klause, který byl zřejmě víc než jejím bratrem.
Přečtěte si

Archeologové objevili první společnou evropskou měnu. Platila v dnešním Česku i Německu

Obyvatelé Evropy používali před 5 000 lety prsteny, náramky a hlavy sekyrek standardizovaných tvarů a velikostí jako ranou formu peněz. Měna platila podle webového portálu rozhlasové stanice Deutsche Welle kromě jiného i na dnešním území Česka a Německa. S objevem přišli archeologové z Leidenské univerzity, kteří se mimo jiné zabývali psychologií vnímání rozdílů ve váze standardizovaných předmětů.
Přečtěte si

Brutalismus: Nejen pražská Kotva a DBK. Teď se hraje o osud budovy českého velvyslanectví v Berlíně

Zákazníci pražského Domu bytové kultury (smí se do něj i dnes, protože je tu prodejna Billy) či obchodního domu Kotva (tam je zase Albert) zřejmě nemají ponětí, že se v podobné budově stojící o několik stovek kilometrů na sever od konce sedmdesátých let projednávají vztahy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo. Významný manželský pár českých architektů, manželů Machoninových, totiž se svojí vizí brutalismu uchvátil v éře socialismu i Berlín. Teď ovšem i tato budova chátrá.
Přečtěte si

Teufelsberg: Jak se z odposlouchávací základny stala základna umění

Berlínský Teufelsberg je asi nejznámější „ztracené místo“ v Berlíně. Z někdejší britsko-americké odposlouchávací základny je dnes lokalita, kde se scházejí berlínští umělci, ale i běžní obyvatelé, kteří si z vrcholu kopce udělali výletní místo. V zimě se tu, pokud je tedy sníh, sáňkuje a bobuje, v létě pak chodí za kulturou.
Přečtěte si

Linka B: Nejmladší ze sester

Naše poslední částí seriálu o pražském metru se věnuje legendární žluté lince. Ono adjektivum legendární si nejmladší trasa pražské podzemky získala díky četným lidovým pověstem a mýtům, které o ní mezi Pražany kolují, a také díky již tradičnímu pejorativnímu pohledu na její vizuální kulturu.
Přečtěte si

Naší krajinou: Litomyšl a jedna strašidelná pověst

Město neobyčejně kulturní a lázeňské…ovšem vodu tam nikdo nepije. Těmito slovy popisuje ve svém Krvavém románu Litomyšl Josef Váchal. Litomyšl je místo, kde je možné obnovit své duševní síly. K léčbě duše je ideální návštěva galerií, prohlídka historických pamětihodností i objektů současné architektury.