První zážitek na nás čekal už na letišti, když jsme zjistili, že nám na cestě z Argentiny zmizely z batohu naše hygienické tašky, a tak jsme prvních pár hodin ve městě trávili řešením reklamace. Naštěstí nám letecká společnost Latam vyšla vstříc a my se mohli vydat směrem do padesátitisícového města, na které jsme si vyhradili celkem 4 dny.
Po ubytování jsme vyrazili na první průzkum. Pokud by někdo očekával atmosféru antarktické vesničky, asi by byl zklamán – desítky luxusních restaurací, bary, banky, kasina, butiky, a dokonce i Hard Rock Café. Přesto mělo město i díky neskutečným výhledům krásnou atmosféru, a i teplota byla nad očekávání příjemná (kolem 18 stupňů).
Jak jsem již zmínil, město leží na 54’48’57 jižní šířky a do jižnějšího města na světě se už člověk nedostane. 26 km za městem dokonce končí cesta, jejíž konec je známý jako “Fin del Mundo” – konec světa. Tam se dá dostat buď taxíkem, nebo turistickým vláčkem. My si vybrali sportovnější verzi, a na konec světa jsme si dojeli na kolech, které jsme si ve městě půjčili. Musím říct, že okolí cesty i samotný cíl za to stál.
Další den byl na plánu výlet lodí na odlehlá místa, na kterých jsou vidět tučnáci, tuleni a všechna možná zvířata, tolik typická pro Patagonii. Já, jako ne zrovna velký milovník organizovaných výletů, jsem zůstal ve městě, a tak je zážitky možné popsat pouze skrze fotografie, které nafotila Danielka.
Zbytek pobytu v Ushuaie jsme odpočívali a nabírali síly na to, co nás čekalo v příštích dnech a týdnech a to, kvůli čemu jsme vlastně byli v Patagonii – putování pěšky, spaní ve stanu a obdivování dokonalé patagonské přírody. Jako první jsme si vybrali ne zrovna známý trek měřící cca 35 km, pár kilometrů od Ushuai. Jelikož nemá na mapách ani jméno, nazval jsem ho pracovně ‘soggy trek’.
Na video se můžete podívat tady:
